Náklady na bydlení ženou inflaci vzhůru až na 18 procent, o polovinu zdražily hlavně energie

Náklady na bydlení výrazně zvyšoval hlavně růst cen energií. Ceny elektřiny pro domácnosti podle ČSÚ v září vzrostly meziročně o 37,8 procenta, zemního plynu o 85,9 procenta, tuhých paliv o 55,8 procenta a tepla a teplé vody o 20,1 procenta. Náklady na energie tak z rodinných rozpočtů ukrajují stále větší podíl, bez ohledu na to, zda rodina bydlí ve vlastním nebo v nájmu.

Mnohem více zaplatí rodiny také za ostatní zboží a služby. Zásadní je zdražení pohonných hmot (+ 22,7 procenta), ale i základních potravin. Například mouka byla letos v září o 61 procent dražší než ve stejném měsíci loňského roku. Dražší je ale také například polotučné trvanlivé mléko (+ 50,1 procenta), drůbeží maso (+ 36,7 procenta) či máslo (+ 50,5 procenta). O 15,6 procenta jsou dražší i automobily. Ceny zboží letos v září v porovnání se stejným měsícem loňského roku podle ČSÚ úhrnem vzrostly o 20,7 procenta, služby zdražily o 13,7 procenta.

Inflace po mírné srpnové pauze opět začala zásadně růst, přičemž vzhůru ji táhnou hlavně razantně vysoké ceny energií. Ty se v konečném důsledku propisují i do cen zboží a služeb, čímž jen přilévají olej do inflačního ohně. Na současný vývoj zásadně doplácí domácnosti i firmy. Rodinné rozpočty inflace zatěžuje v řádu tisícikorun, často i více. Lidé začínají více šetřit, což zase dopadá na firmy, kterým se snižuje odbyt zboží a služeb.

Vysoká inflace však neškodí jen lidem a firmám s nízkými rezervami, ale požírá i úspory. Osmnáctiprocentní inflace znamená, že z každých bezúročně uložených sto tisíc za rok zmizí 18 tisíc. Jednou z cest, jak své peníze ochránit, jsou nemovitosti. Ty nabízí bezpečné zajištění proti inflaci, protože jejich hodnota roste více, než inflace.

^REKLAMA

Na otázku, kdy inflační růst skončí, nelze nyní odpovědět. V současné turbulentní době lze totiž další vývoj předvídat jen stěží.

RNDr. Evžen Korec, CSc., Generální ředitel a předseda představenstva, EKOSPOL a. s.