V Praze i regionech se nedaří uspokojit poptávku po bytech. Bez nového stavebního zákona se situace nezmění

Loni dosáhla poptávka po nových bytech v Česku historického maxima. Jen v Praze se prodalo 7.450 bytů, což bylo nejvíce za poslední více než dekádu. V regionech se prodalo celkem 9.621 bytů, tedy o 36 procent více než v roce 2020. Prodejně nejsilnějšími regiony byly Jihomoravský a Středočeský kraj. Olomoucký kraj byl jediný, ve kterém došlo ke snížení poptávky ve srovnání s rokem 2020.

Bytová krize trápí hlavně velká města, ta přitom táhnou ekonomiku

Naopak průměrná roční nabídka volných bytů se v roce 2021 pohybovala na nejnižší úrovni za poslední roky. V Praze klesla nabídka nových volných bytů o více než 40 procent, v regionech téměř o čtvrtinu a napříč republikou, zejména ve velkých městech, zůstává stále velmi nízká. Například v Brně, kde se loni prodalo nejvíce bytů za posledních více než 10 let, se téměř nestaví.

V Praze je v současnosti na trhu ani ne 3 tisíce nových bytů

^REKLAMA

Přitom právě ve velkých městech, které jsou tahouny ekonomiky celé země, jde už o palčivý problém. Na vině stavu je zejména pomalé povolování bytů dané především špatným stavebním zákonem, které brzdí rozvoj celé země už několik let.

Změnu sliboval nový stavební zákon schválený loni. Nová vláda jej chce ale předělat, a odložit jeho účinnost. Přitom je právní normu třeba přepracovat jen v nutných bodech: většinová politická shoda nyní panuje na dvou klíčových oblastech. Jde o zachování stavebních úřadů na úrovni obcí (zrušení systému státní stavební správy) a posílení pravomoci samospráv v oblasti územního plánování.

„Obávám se, že se pomalu začíná zapomínat na to, že současná stavební legislativa je mírně řečeno velmi špatná a současný stav povolování staveb je neudržitelný. Je potřeba rychle jednat, tedy provést dílčí opravy připraveného stavebního zákona, a ne znovu otevřít široké diskuze a revidovat celý nový stavební zákon. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala k výstavbě 10.000 nájemních bytů ročně navíc na konci volebního období, to se jim nicméně při současném stavu legislativy objektivně podařit nemůže,“ říká výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.

Rychlejší povolování je ve velkém ekonomickém zájmu státu

^REKLAMA

Rychlejší povolování nové výstavby by nejen pomohlo řešit krizi bydlení, vzhledem k vysokým odvodům na DPH z prodaných bytů je i ve velkém ekonomickém zájmu státu. Pomohlo by také těžce zasažené ekonomice, která se bude muset vyrovnat s následky pandemie a války na Ukrajině. Jen připravované nové byty v Praze, kterých je v současnosti na 130.000, by státu přinesly 155 miliard na DPH. „V době, kdy sněmovna schválila rozpočet se schodkem 280 miliard, je to silný argument pro rychlejší povolování,“ podotýká Tomášková.

Ani nový stavební zákon ale sám o sobě bytovou krizi nevyřeší. Je také nutné, aby města a obce, kde se staví, od státu začaly získávat více peněz na veřejnou infrastrukturu. Současné rozpočtové určení daní (RUD) je pro samosprávy nespravedlivé. Řešení se nabízejí dvě – buď složitá a politicky citlivá změna RUD, nebo jednoduchá a spravedlivá úprava systému daní a poplatků na tzv. Principu 10+5.

Princip 10+5 znamená, že by se DPH u nových bytů snížilo z 15 na 10 % a zbývajících 5 % by formou místního poplatku získávaly města a obce, kde se tyto byty staví. Veřejný rozpočet by touto drobnou úpravou systému daní a poplatků o prostředky nepřišel, ale její přínos pro podporu nové výstavby a zlepšení dostupnosti bydlení by byl obrovský. Města a obce by tak měly spravedlivý podíl peněz na potřebné veřejné investice.

„Pokud by města a obce dostávala více peněz, vnímala by novou výstavbu jako příležitost ke svému rozvoji, a neměla by důvod se ji bránit,“ dodává Tomášková.