Čekají Prahu „americké nájmy“? Stále více domácností nedosáhne na vlastní bydlení, za nájem zaplatí více než polovinu příjmů

Přestože se v posledních týdnech mohlo zdát, že ceny nájemního bydlení se budou snižovat, pravděpodobnější je spíše opačný scénář. Aktuální pokles se totiž týká specifického druhu nemovitostí, je lokální a s největší pravděpodobností dočasnou anomálií. A nebude záležet pouze na rychlosti, s jakou se v Praze obnoví masový turismus.
 
Do nájmů totiž míří dosud největší množství lidí, jejichž poptávka převyšuje počty nově uvolněných bytů a logicky tak zvedá ceny především ve velkých městech. Bezrealitky, přes které se dlouhodobě realizuje naprostá většina zasmluvněných nájmů v Česku, ohlásily, že v prvním kvartálu roku 2020 bylo realizováno nejvíce nájemních transakcí v jejich historii – o desetinu více než loni.
„Ať bude situace jakákoliv, v Praze budou i nadále shánět bydlení desítky tisíc domácností. Krátkodobý pokles cen některých nájmů dokonce může na chvíli obrátit proud Pražanů směřující do Středočeského kraje za nižšími cenami a už tak vysokou poptávku opět navýšit,“ zmiňuje Hendrik Meyer, CEO Bezrealitky. „Očekávat za takové situace skokový a hlavně trvalý pokles nákladů na bydlení není úplně možné.“
Před třemi lety přitom žila v Česku v podnájmu asi pětina lidí, za dalších pět let by to mohl být klidně každý čtvrtý. V Praze, kde bude trend probíhat nejrychleji, dnes ve vlastním žije 60 % lidí, poměr by mohl už za několik let být 50:50. Nastupující generace totiž na vlastní bydlení v hlavním městě dosáhne obtížně a ne vždy se chce stěhovat za hranice Prahy.
 
Americké nájmy v Praze
Pražský trh by tak mohl – alespoň částečně – nastoupit cestu „amerických nájmů“, možná přímo úměrně s aktivitami nových developerů, kteří chtějí do nájemního bydlení investovat. Desítky tisíc domácností by jako novou normu mohly začít platit více než polovinu ze svých příjmů do nájemního bydlení. Výměnou za to by postupem času dostaly nejen lákavější lokality, ale i kvalitnější servis ze strany majitele nebo správce budovy.
„Nejde pouze o výši nájmu určeného majitelem, nájmy budou růst především díky inflaci. Celá řada nájemních smluv má takzvanou inflační doložku. Ta umožňuje zvýšit nájem o tolik, kolik činila míra inflace v předchozím roce. Inflace zároveň zvýší ceny služeb, vysvětluje Meyer. „Zároveň není možné očekávat, že se v Praze udrží tempo zvyšování průměrné mzdy, jako tomu bylo v posledních letech. ‚Bohatí‘ tedy budeme stejně, ceny však vyrostou. Vlastně podobně, jako je tomu v každé metropoli, která si prošla v posledních letech takovým vývojem jako Praha.“
Obdobný trend lze sledovat i v okolních metropolích – například v Mnichově, Hamburku nebo Düsseldorfu je nájem ve výši poloviny příjmů domácnosti poměrně běžný. Podobný problém začínají mít také Poláci v Krakově a Varšavě.
„Jakmile jednou domácnost přistoupí na to, že zatím nechce bydlet ve vlastním a že polovina jejích příjmů jde do bydlení, začne se chovat jiným způsobem. Do jisté míry to vytváří nový segment trhu s nájemním bydlením, posílí se role správcovských firem. Do nájemní nabídky se dostává celá řada nových nemovitostí, které začínají sloužit místním,“ domnívá se Meyer. „Zároveň to bude jeden z důležitých městotvorných prvků, který má šanci konkurovat krátkodobým pronájmům a celý trh stabilizovat.“