19. 03. 2024
Dřevostavby jako udržitelná forma výstavby nabývají na významu
Lukáš Zrůst, spolumajitel investiční skupiny Progresus, která má v portfoliu největšího českého výrobce dřevostaveb RD Rýmařov, sdílel své názory a zkušenosti s dřevostavbami v rámci debaty největšího světového think-tanku sdružujícího profese kolem developmentu, urbanismu a architektury Urban Land Institute (ULI). Spolu s ním debatovali ředitel Skanska Residential Petr Michálek a známý architekt Jakub Cigler. V rámci diskuze se dotkli nejen udržitelnosti dřevostaveb, ale také problematiky financování projektů ze dřeva a jejich regulace.
Březnovou akci probíhající v Praze navštívilo více než 100 lidí z řad špiček českého developmentu, investorů, podnikatelů ve stavebnictví a zástupců bank a investičních fondů. Debata se věnovala současným finančním a legislativním podmínkám staveb ze dřeva v České republice. Akci moderoval zakladatel skupiny Grafton Property Partners a zároveň Founding Partner ULI Czech Republic Radek Kučera.
Všichni diskutující kvitovali dlouho očekávané změny upravující výškový limit dřevostaveb na 22,5 metru, přičemž Lukáš Zrůst ze skupiny Progresus zdůraznil význam oborové spolupráce pomáhající měnit zažité představy ve společnosti: „Přestože Rýmařov už v roce 2010 postavil 400 bytů v kombinaci beton-dřevo, tak až projekty takových značek jako Skanska vnímá běžný člověk jako záruku, že bytový dům může být ze dřeva.“ Přitom právě stavby ze dřeva představují jednu z cest, jak naplňovat stále vyšší nároky na udržitelnost staveb, což potvrdil i Petr Michálek ze Skanska Residential: „Požadavky na udržitelnost budou tak neuvěřitelně růst, že konvenční metody výstavby nebudou možné.“
Investice do udržitelných projektů: na Západě jasný trend, u nás zatím opatrný rozjezd
Rostoucí význam dřevostaveb v udržitelném stavebnictví potvrdil také architekt Jakub Cigler, který se navíc domnívá, že hodnota domů z konvenčních materiálů bude klesat a banky v budoucnu do takových projektů nebudou chtít investovat. Financování udržitelných projektů se dotkl i Zrůst, který vnímá posun v myšlení bank a jejich snahu o podporu. Zmínil však dosavadní absenci jasných kritérií, jimiž by bylo možné se u žádostí o kapitál řídit. Všichni diskutující se shodli na tlaku ze západní Evropy, kde jsou investice do environmentálně udržitelných projektů jasným trendem. Debatující shodně přikládají omezený význam regulacím, které by se týkaly podílu použití dřeva v projektech. „Nepřeregulovat, nenutit, ale vysvětlovat,“ shrnul Lukáš Zrůst a Petr Michálek doplnil: „Ve světě tomu jde hodně naproti veřejný sektor. Tím viditelným lídrem a příkladem má být stát a státní instituce.“
Diskusi na ESG téma, které velmi rezonuje i v industriálním developmentu, uzavřel Lukáš Zrůst důrazem na opomíjené „S“, neboli sociální aspekt udržitelných projektů: „Es bude čím dál důležitější a věřím, že získávat pracovníky do průmyslových a logistických provozů bude do budoucna snazší, a to díky tomu, že nabídneme pracovní prostředí, které bude zdravé, rozvíjející a podporující.“
