dTest: Jaké služby platí nájemce bytu

V praxi dochází ke sporům, za jaké služby má nájemce v bytě či domě platit. V případě, že v nájemní smlouvě ujednání o službách chybí, hradí nájemce takzvané nezbytné služby stanovené občanským zákoníkem. Mezi ně patří dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. „Někdy však může být rozsah služeb jiný, záleží na konkrétní nemovitosti, navíc ne každá dohoda o službách nájemce zavazuje. Nejznámější spornou položkou je příspěvek do fondu oprav, který pronajímatel nemůže po nájemci požadovat, protože se nejedná o službu, ze které by měl nájemce okamžitý prospěch,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Pro určení, zda se jedná o službu spojenou s užíváním bytu, je vodítkem konzumace a využívání služeb nájemcem. Ten služby spotřebovává v různé míře tím, že například svítí, topí, spotřebovává vodu, vytváří odpad, jezdí výtahem, chodí po domě, čímž ho znečišťuje. „U luxusnějších nemovitostí lze uvažovat i o tom, že by mohl pronajímatel po nájemci vyžadovat zaplacení služeb zahradníka, pokud má nájemce do zahrady domu přístup a může ji využívat. Dalším příkladem je poplatek za provoz recepce v domě, která je nájemci rovněž k dispozici,“ uvažuje Eduarda Hekšová.
Ovšem ze stejných důvodů jako u platby do fondu oprav nelze požadovat po nájemci některé jiné platby. Třeba placení poplatků za správu nebo pojištění celého domu, protože už nejde o služby přinášející nájemci okamžitý prospěch, ani je nájemce nijak nespotřebovává.
Někdy je obtížné rozlišit, co je službou spojenou s užíváním nájemního bytu a co již ne. Navíc například pojištění domácnosti není službou výše vymezenou, ovšem jeho úhradu lze po nájemci požadovat. Platba nájemcem se totiž dá zdůvodnit tím, že pojištění chrání i jeho majetek. Pojištění domácnosti totiž kryje škody na zařízení, jako jsou nábytek, koberce, elektronika, svítidla či věci osobní potřeby.
Problémem je i to, že položky ve vyúčtování od společenství vlastníků jednotek nebo družstva jsou občas nepřesně nazvané. „Může pak docházet ke zbytečným sporům. Řešením pro pronajímatele proto může být, když náklady na platby požadované v předpisu plateb či v jejich vyúčtování od společenství vlastníků jednotek nebo družstva vezme v úvahu při stanovení výše nájemného, tedy v podstatě o ně nájemné navýší,“ uvádí Eduarda Hekšová.
Lze se setkat s názorem, že záleží pouze na dohodě mezi nájemcem a pronajímatelem. Není to ovšem tak, že nájemce má smůlu a musí platit všechny položky uvedené ve smlouvě. U nájmu bytu platí ochrana nájemce, a tak jsou neplatná ta ustanovení, která by ho nepřiměřeně zkracovala na jeho právech. Ovšem řada nájemců nechce jít do konfliktu s pronajímatelem a zaplatí i ty položky, které platit nemusí.