23. 01. 2020
Nástup “třístovkářů” – Češi nechtějí přistoupit na zdražování nájmů, raději dojíždí příměstským autobusem a věří, že se časem nastěhují do vlastního
Letošní rok čeká celý realitní trh zatěžkávací zkouška. Do nájmů zamíří rekordní množství českých domácností a poprvé se zásadnějším způsobem promění struktura pronajatých nemovitostí. Ani přes rostoucí ceny nájmů totiž Češi nechtějí platit za bydlení výrazně více než tomu bylo v minulosti. Již druhý rok v řadě mají domácnosti na bydlení v nájmu připravenou obdobnou částku a strop akceptovatelného nájmu se pro ně zvýšil jen nepatrně – zhruba o pět až deset korun na metr. Pro lepší cenu jsou však ochotni obětovat dojezdový čas i okolí nemovitosti.
Podle posledních údajů Monitoru přímého trhu s nemovitostmi se počet lidí hledajících nájemní bydlení v loňském roce zvedl asi o pětinu, v letošním by to mohlo být ještě více. Na to pochopitelně reaguje nabídka ve městech, kde nájmy zdražují v závislosti na lokalitě 5-15% tempem. Domácnosti však na zdražování nejsou schopny či ochotny reagovat a navýšit procento, kterými se bude nájemné na jejich výdajích podílet.
Například v Praze jsou podle Monitoru přímého trhu s nemovitostmi lidé aktuálně ochotni zaplatit za nájem v bytě v průměru 292 korun za metr, ve Středočeském kraji je to asi 204 korun na metr, v Jihomoravském 224 korun na metr. Ve všech jmenovaných lokalitách se tyto částky zvedly meziročně asi o desetikorunu, což je nárůst v rozmezí 3–5 %. Aby domácnosti zvládly reagovat na tempo růstu nájmů a nemusely ve výhledu opouštět lokalitu, musely by být ochotné připlácet na nájmu alespoň dvakrát tolik.
Pro zachování požadované ceny jsou Češi však ochotni udělat ústupky především v dojezdovém čase. V centru velkých měst to znamená vystěhování do takzvaného “středního města” nebo do okrajových lokalit, případně dokonce za samotné hranice města. Opouští byty s dobrým dopravním spojením případně v komfortních lokalitách, nemají problém se starším bydlením v panelácích. Naopak z plochy nejsou domácnosti ochotni slevit takřka nic, právě stěhování do většího, avšak do méně dostupné lokality, je pro ně často hybným impulsem.
“V Praze se pro tyto domácnosti v realitním žargonu vžil termín ‘třístovkáři’ – jsou ochotni vystěhovat se do lokalit, odkud je třeba dojíždět příměstskými autobusy, takzvanými ‘třístovkami’. Zároveň se 300 korun za metr zdá být jejich dlouhodobý nájemní strop,” zmiňuje Hendrik Meyer, CEO Bezrealitky. “Výhodou je, že si zachovávají metropolitní standardy, neholdují nutně individuální dopravě a vyžadují lokální služby, na lokality, kam se stěhují tedy působí velice pozitivně.”
Velkou roli v přijímání ústupků podle realitních expertů hraje i skutečnost, že pro mnoho domácností se nájemní bydlení kvůli cenám vlastního bydlení stává dlouhodobým provizoriem. Čekání na lepší podmínky hypoték nebo dostupnějších cen bydlení se však může protáhnout. Na to bude samozřejmě reagovat i trh, který se s definitivní platností přizpůsobí nové nájemní poptávce.
“Velká města mají na své periferii a v takzvaném metropolitním prstenci naštěstí víc nemovitostí, než kolik si bude žádat v následujících letech poptávka. Jsou to často domy a byty, ze kterých před desítkami let domácnosti odcházely právě do center měst, nyní bude proud opačný a jejich majitelé budou mít konečně příležitost pronajmout je za důstojných podmínek” dokončuje Meyer.
