Více jak polovina hotelů v Česku má zastaralou protipožární ochranu. Dalším hazardem je propadlá revize elektroinstalace

Podcenění stavu zvyšuje riziko požárů budov se značnými škodami na majetku i životech osob. V Česku existuje podle ČSÚ přibližně 9 tisíc hromadných ubytovacích zařízení s kapacitou 200 tisíc pokojů a půl milionem lůžek. Jen v loňském roce v nich přenocovalo 20 milionů návštěvníků. Někteří z nich s ohledem na požární bezpečnost chovají rizikově, podotýkají odborníci.
Audity upozorní na problematická místa
„Mnoho letitých ubytovacích zařízení v Česku má zastaralou protipožární ochranu, která sice neodpovídá současným normám, ale není v rozporu s legislativou. I přesto se na nás obrací řada podnikatelů, kteří chtějí zvýšit ve svých hotelích nebo ubytovnách požární bezpečnost, aniž by museli provádět rozsáhlé a nákladné stavební úpravy. Prvním krokem je vstupní audit, který ukáže na nejvíce problematická místa, která nejsou v souladu s povinnostmi na úseku požární ochrany. Následuje návrh opatření k odstranění zjištěných závad a doporučení k realizaci,“ přibližuje vedoucí bezpečnostních a požárních techniků Bureau Veritas Alena Komolá.
Chybějící revize elektroinstalace budovy je hazard
Mezi nejčastějšími závadami, se kterými se inspektoři požární ochrany potkávají při svých pravidelných kontrolách hotelů, patří zaskládané nebo špatně označené únikové cesty, zamčené únikové východy, chybějící evakuační plány, vysoká fluktuace zaměstnanců a tím způsobená neznalost umístění uzávěrů médií a postupu v případě mimořádné situace. Velkým hazardem jsou chybějící nebo propadlé revize elektroinstalace celé budovy i jednotlivých zařízení, hasicích přístrojů, hydrantů a dalších požárně bezpečnostních zařízení, u kterých není jasné, zda fungují správně – týká se to například požárních čidel a klapek.
Rizikové chování hotelových hostů
Chybějící revize, neodstraněné závady a zanedbání technické údržby jsou druhou nejčastější příčinou požárů v hotelích. Tou první jsou sami hosté a jejich nedisciplinovanost. „Nejrizikovější je kouření na pokojích, ať již kouření v posteli, vysypávání popelníku do odpadkového koše nebo ucpávání požárních hlásičů.
Nebezpečná jsou i vlastní elektrická zařízení, jako varné spirály, nebo neodborná manipulace s elektrickými zařízeními a topidly. Při evakuaci samotné jsou pak největším rizikem již zmíněné zaskládané evakuační cesty, případně stav, když jsou tyto cesty uzamčené a nejsou tak trvale průchodné nebo když nejsou adekvátně označeny,“ vypočítává vedoucí týmu techniků Bureau Veritas Alena Komolá.
Řádná protipožární opatření
V rámci protipožárních opatření musí být hotely postaveny s ohledem na snadný únik osob v případě mimořádné události. Budova musí být vybavena účinnými protipožárními prostředky, jakými jsou hasicí přístroje, hydranty, požární signalizace, hlásiče požáru a detektory kouře, odtahy kouře, dle posouzení objektu.
Únikové cesty musí být navrženy dle maximální kapacity objektu, aby skrze ně byl umožněn bezpečný únik všem osobám. Také musí být označeny šipkami ve směru úniku a musí být vždy volné, nezaskládané nábytkem a dalšími předměty. Jsou-li na cestě dveře na fotobuňku, musí být nastaveny tak, aby se v případě požáru automaticky a nastálo otevřely. Únikové cesty musí vést na volné prostranství mimo samotnou budovu. Dále je nutné, aby byla dodržena šířka příjezdové komunikace minimálně tři metry a volné nástupní plochy pro požární techniku.