Zelená budoucnost je na městských střechách. Brno a Praha mají našlápnuto ke komunitní energetice

Jak vyplývá z analýzy Ember, za poslední dva roky sledované evropské státy přidaly přibližně 14 TWh produkce elektřiny ze solárů každý rok. Evropská komise však varuje, že tempo růstu nestačí. V příštím desetiletí se musí roční růst více než zdvojnásobit, aby mohlo dojít k naplnění nových klimatických cílů Evropské unie do roku 2030.

Zdroj : Ember

Praha zřizuje novou organizaci pro obnovitelné zdroje

Na konci prázdnin schválili radní hlavního města založení nové příspěvkové organizace Pražského společenství obnovitelné energie. Klimatický plán Prahy předpokládá snížení emisí CO₂ do roku 2030 o 45 %, k využije výstavbu solárních elektráren a kogeneračních biometanových jednotek na zhruba 20 tisících budovách.

„Jednoduše řečeno, chceme na střechách městských budov, jako jsou školy, úřady nebo domovy sociálních služeb vybudovat a provozovat pražskou sluneční elektrárnu, která bude dodávat Pražanům zelenou elektřinu, na jejíž cenu nebude takový tlak jako v případě elektřiny z uhlí,“ řekl k tomu náměstek primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček. Zelená elektřina zároveň nebude zatížena distribučními poplatky (ty tvoří v Praze zhruba 30 % ceny za energie).

V roce 2022 plánuje Praha vybrat zhotovitele a následně realizovat pilotní projekt. Souběžně by mělo dojít k výstavbě čtyřiceti slunečních elektráren na vybraných budovách. Pro začátek využije Praha budovy ve vlastnictví hlavního města, kterých je zhruba sedm tisíc. Nejčastěji jde o školní budovy a objekty sloužící pro sociální účely. „Na tyto projekty jsme již podali žádost o podporu z Operačního projektu životní prostředí,“ doplňuje Hlubuček.

^REKLAMA

Na cestě ke komunitní energetice

Obce tak mohou do budoucna umožnit vznik energetických komunit, kdy budou jak obce, tak i občané nebo podnikatelé pomocí fotovoltaiky elektřinu nejen spotřebovávat, ale také zajišťovat jejich výrobu a distribuci.

S tím počítá i město Brno. To v minulosti přijalo závazek ke snížení emisí CO₂ o 40 % do roku 2030, do roku 2050 chce být uhlíkově neutrální. Z vytvořených slunečních map vyplývají vhodné prostory pro umístění panelů.

„Střechy budov považujeme za optimální místo pro instalaci solárních panelů. Máme vytipováno asi 120 budov o rozloze 120 metrů čtverečních,“ uvedl náměstek primátorky města Brna Petr Hladík. Celkově by měly soláry na brněnských střechách dosáhnout výkonu 40 MW. V další fázi se podle Hladíka mohou zapojit i další zájemci – společenství vlastníků jednotek, soukromí vlastníci budov a další, kdo budou mít o účast zájem.

Obdobně má fungovat i spolupráce s Pražským společenstvím obnovitelné energie. „Nově zřízená organizace bude v budoucnosti fungovat i jako poradenské a kontaktní místo pro občany města i právnické osoby, které se budou chtít podílet na vzniku energetických společenství a zapojit se tak do zřizování výroben energie z obnovitelných zdrojů,“ připomíná tiskový mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy Vít Hofman.

Podle analýzy společnosti EkoWATT lze na střechách v hlavním městě a přilehlých okresech instalovat 472 až 675 MW výkonu. Zařízení s takovým výkonem by dovedla zásobovat asi 120 až 170 tisíc domácností s průměrnou spotřebou. „Bilančně to pak vychází, že každá čtvrtá až pátá pražská domácnost může během roku spotřebovávat jen solární energii,“ vysvětluje Jiří Beranovský ze společnosti EkoWATT.