Vláda diskutuje zrušení podpory stavebního spoření. Podle AČSS by to na obyvatelstvo mělo velmi nepříjemné dopady

Zaznamenali jste informaci o možném zrušení státní podpory pro stavební spoření? Jak tento záměr vnímáte?

Informaci jsme samozřejmě zaznamenali. Jak ministr financí uvedl, zvažuje různá opatření. Nebývá zvykem konzultovat s dotčenými institucemi v době, kdy se tvoří politický konsenzus. Naopak, v případě jasného záměru předpokládám, že konzultace mezi Ministerstvem financí a AČSS proběhnou.

Záměr vnímáme samozřejmě negativně, neboť by omezil schopnost stavebních spořitelen financovat bytové potřeby – poskytovat účelové úvěry na bydlení. Připomínám, že za rok 2021 jsme takové úvěry poskytly v objemu 110 miliard korun. V době, kdy klesá dostupnost bydlení a naopak roste poptávka po úvěrech na zateplení, tepelná čerpadla, fotovoltaické panely a další opatření na zvýšení energetické efektivity bydlení by omezení zdrojů pro úvěrovou činnost stavebních spořitelen mělo na obyvatelstvo velmi nepříjemné dopady.

Je státní příspěvek rozhodující motivací klientů pro pořízení stavebního spoření?

Záleží na pozici klienta, pokud někdo potřebuje úvěr od stavební spořitelny, nemá pro něj státní podpora zásadní vliv. Pokud někdo spoří, státní podpora mu navyšuje zhodnocení úspor a často je rozhodujícím faktorem.

Jak by tento produkt ovlivnilo zrušení státního příspěvku?

Fatálně. Stavební spoření v současné podobě, kdy klienti se státní podporou spoří a přispívají tak na dostupné úvěry na bydlení dalším zájemcům, by nemohlo dál bez úpravy obchodního modelu fungovat.

^REKLAMA

Jaký je podíl klientů, kteří naspořené prostředky skutečně využijí na pořízení nebo vylepšení svého bydlení?

Na to neexistuje přesná statistika, protože spořící klienti po skončení spoření nesdělují, co s penězi udělají. Svou roli v systému splnili tím, že se svých peněz na 6 let vzdali a poskytli je prostřednictvím stavebních spořitelen pro úvěry na bydlení. Zdrojem pro odpověď jsou tak různé dotazníky a průzkumy – zde vychází něco mezi 60 a 80 % těch, kteří na bydlení úspory ze stavebního spoření používají.

Do jaké míry podle vás roční státní příspěvek v objemu čtyři miliardy korun přispívá k růstu cen nemovitostí?

Státní příspěvek jako takový k růstu cen nemovitostí nepřispívá. Co se stavebního spoření a úvěrů týká, pak je třeba upozornit, že má na růst cen na trhu nejmenší vliv, neboť prostřednictvím úvěrů od stavebních spořitelen není možné financovat pořízení tak zvaného investičního bytu. Faktory na straně nabídky mají na růst cen v dnešní situaci daleko silnější vliv.

Také se domníváte, že stavební spoření se státním příspěvkem přispívá k růstu cen nemovitostí?

Důvodem, proč stavební spoření zákonodárce v roce 1993 v ČR založil, je schopnost produktu financovat co možná nejširší spektrum potřeb souvisejících s bydlením. Pokud je schopnost financovat bytové potřeby faktorem zvyšujících se cen, pak se týká i stavebního spoření.

To pak má ale každý úvěrový produkt na trhu a jak jsem již zmínil, stavební spořitelny navíc nesmějí financovat koupě investičních bytů. Teoretický vliv stavebního spoření je tak nižší než u ostatních úvěrových produktů.

Máte informace, jak se využívá stavební spoření v sousedních zemích? Také tam podle politiků přispívá k růstu cen nemovitostí?

Stavební spoření v sousedních zemích se vyvíjí různorodě. Například v Německu vloni mírně zvýšili, valorizovali, státní podporu. V Německu uznávají stavební spoření pro jeho zásadní pozitivní efekty v dobách růstu tržních úrokových sazeb, se kterým mají Němci několikeré historické zkušenosti. Stavební spoření nabízí dostupné úvěrové sazby klientům, kteří nějakou dobu spoří.

Tuto zkušenost zažíváme dnes i my. A domácí stavební spořitelny díky konstrukci produktu nabízejí stále ještě řádné úvěry s průměrnou sazbou kolem 3,7 % p. a. Názor, že by stavebko zvyšovalo ceny na německém trhu jsem nezaznamenal. Němci si cení jeho schopnosti „vyhlazovat“ cyklické výkyvy na trhu, když umí „zaskočit“ za hypotéky v době, kdy jsou relativně drahé.