Růst nájmů v řadě evropských metropolí zrychlil s negativním dopadem na mladé lidi
Nájmy v Evropě jako by se na řadě míst “utrhly ze řetězu”. Kombinace vysokých cen nemovitostí, vyšších úrokových sazeb a padajících reálných příjmů v hlavních evropských metropolích vedla ke stejnému efektu – výrazně se oživil zájem o nájemní bydlení. Problémem je, že nabídka častokrát nedrží s výrazným nárůstem poptávky po nájemním bydlení (podpořeným oživením trhu s krátkodobými pronájmy) krok.
Porovnání dat Eurostatu (HICP – tržní nájemné) ukazuje, že růst nájemného v posledních kvartálech na řadě míst zrychluje – v Německu jsou tak nájmy v průměru o 7 % vyšší než v před-pandemickém roce 2019, zatímco v Nizozemí nebo na severu Evropy je to zhruba o 10 %.
Ve střední Evropě byl průměrný růst nájmů podle Eurostatu rychlejší a oproti roku 2019 jsou tak v Česku zhruba o 19 % vyšší, zatímco v Polsku dokonce téměř o 40 %. Průměry v západní Evropě ovšem často zkreslují, a pokud se zaměříme na největší metropole, je nedostatek nájemního bydlení v Evropě daleko markantnější. Jen od konce roku 2021 vzrostly nájmy v Berlíně nebo Londýně podle Financial Times zhruba o 20 % a v Lisabonu dokonce o 40 %.
Pokud by měl tento trend pokračovat, bude to mít pravděpodobně napříč Evropou jednu hlavní oběť – mladou generaci, která se snaží začít bydlet samostatně. Rychlý růst cen nemovitostí nejprve výrazně zhoršil dostupnost vlastnického bydlení a pokračující růst nájemného je pomalu ale jistě vytlačuje z trhu nájemního. Mladí lidé proto mohou být často “odsouzeni” k výrazně delšímu soužití s rodiči.
REKLAMA
V Evropě se to v posledních letech v některých zemích začíná již výrazně projevovat – například v Irsku vzrostl podíl lidí ve věku 25-29 let žijících s rodiči ze 40 % (v roce 2019) na dnešních 68 %. To zatím naštěstí neplatí pro většinu evropských zemí včetně Česka – evropský průměr zůstává stabilní na 42 % a Česko se pohybuje lehce pod ním (34 %). Pokud by však rychlý růst nájmů pokračoval, situace se může změnit i v našich zeměpisných šířkách.
Profesor Rodrigo Martinez z londýnské UCL upozorňuje ve Financial Times, že takový trend může mít dalekosáhlé negativní sociální dopady. Jeho výzkum ukazuje, že pokud mladí lidé zůstávají o několik let déle se svými rodiči, může to mít velmi negativní dopady na start jejich pracovního i soukromého života. Mohou propásnout “okno příležitosti”, ve kterém se u většiny jejích vrstevníků vytváří klíčové “vztahy pro život” a mají pak podle Martinezova výzkumu (https://on.ft.com/3OMujJ5) zpravidla hůře placené práce, menší šanci skončit v trvalém vztahu, manželství a rodině s vlastními dětmi.
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
