EUR 24.945

USD 23.341

REPO sazba ČNB 5.25 %

Inflace 2.6 %

EUR 24.945

USD 23.341

Text: Radovan Novotný

Foto: Shutterstock

04. 08. 2023

0 komentářů

Komentář: Blíží se v Česku pokles úrokových sazeb?

 

Na korunovém hypotečním trhu se vyhlíží zlevňování. Data a komentáře k vývoji globální ekonomiky vedou k úvahám, že cena peněz by se v Česku mohla snížit. A klesá i tržní cena peněz, delších úrokových sazeb. Má to ovšem nejeden háček a nejistotu.

Loading



 

Úrokové sazby vcelku nečekaně vzrostly a nominální ceny nemovitostí o cosi poklesly. Nyní se čeká obrat. Hypoteční trh ochladl, ale viceguvernérka a radní ČNB Eva Zamrazilova v rámci jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny zmínila, že úrokové sazby na koruně v průběhu roku poklesnou. To bude znamenat i snížení hypotečních sazeb. Mohlo by se zdát, že snižování úrokových sazeb realitní trh podpoří.

Sazby dolů, snad někam ke 4 %

Reakcí na inflační vlnu bylo zvýšení sazeb, ceny peněz. U hypotečních úvěrů průměrné úrokové sazby vyskočily, jak to nikdo nečekal. Nejen v české měnové zóně, k růstu ceny peněz se nakonec odhodlaly i významné centrální banky.

Byl to nejrychlejší cyklus utahování monetární politiky. Dluhopisoví investoři už ztráty z přecenění z jimi držených dluhopisů sečetly. Nominální výnosy nabízené dluhopisovým investorům se zvýšily. Zadání bylo jasné, zvýšit náklady na úvěry, zdražit financování.

Vlna rekordní inflace opadá a vyhlíží se uvolňování měnových podmínek. To, že by úrokové sazby vyklesaly zpět k nebývalým úrovním, je ovšem nejisté. Změnila se geopolitická situace, mění se struktura ekonomiky, vládní finance tíží gigantický deficit, je více nejistot. Radní ČNB Tomáš Holub nedávno připomněl, že 5% úroková sazba na hypotéce bývala vcelku běžná: „Já, když jsem si bral první hypotéku v životě, měl jsem sazbu 4,99 procenta a byl jsem šťastný, jak jsem dobře pořídil.“

V úvaze radního ČNB Holuba zaznělo i číslo, kam by sazby hypoték mohly snad i klesnout: „Určitě se tedy nedostaneme zpátky do stavu, kdy hypotéka měla úrok dvě tři procenta. To nebylo normál. Bylo to prostě období mimořádně nízkých úrokových sazeb, sice dlouhé, ale mimořádné. Můžeme se časem asi dostat k hypotékám kolem čtyř procent.“

V praxi to však nemusí být tak černobílé a situace může být složitější.

REKLAMA

Nižší úrokové sazby a slabší koruna

Inflace se dostane do jednociferných hodnot a peněžní a úvěrová politika v českých luzích a hájích by mohla být uvolněna. Vyhlíží se začátek cyklu snižování úrokových sazeb a hraje se i o to, zda hypoteční trh ožije.

Jak finanční trhy v červenci rámovaly vyjádření jednotlivých radních ČNB, nastoupily sázky na oslabení koruny. Koruna tak prolomila hranici 24 CZK/EUR a nastoupila slovní intervence několika radních ČNB.

„Osobně si nedovedu představit, že letos dosáhneme shody na snižování úrokových sazeb, pokud se neobjeví nějaká nová a zásadní rizika pro ekonomiku,“ vyslovil například radní ČNB Jan Procházka v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.

Vyjádření v rámci slovních intervencí radního Procházky poslední červencový týden byla precizovaná: „Stále platí, že se příští týden budeme rozhodovat mezi růstem sazeb a jejich stabilitou. Zvýšení sazeb není příliš pravděpodobným scénářem, ale nemůžu jej zcela vyloučit.“

Ano, pokles úrokových sazeb v českých končinách nemá být rychlý, jak se očekává. Inflační nejistoty přetrvávají. V české měnové zóně jsme prožili dva roky dvouciferné inflace, leccos může být a bude jinak. Na inflaci jsme si prostě zvykli, někteří zaplatili inflační daň a mění své chování.

Bouře je za námi, inflace není poražena

Pro vyšší korunové sazby prý hovoří i další růst úrokových sazeb evropské ECB a amerického Fedu. Radní Procházka rovněž zmínil, že tuzemský trh práce trpí dlouhodobými inflačními tlaky. To Jan Kubíček, další ze sedmice členů bankovní rady ČNB, určující úrokové sazby v české měnové zóně, si přehřátého trhu práce všiml také.

Na začátku léta Kubíček soudobou inflaci komentoval jako přívalovou povodeň. Nyní voda opadá, jsme v polovině inflačního poklesu. Hlavní povodňová vlna je za námi, ale nejsme v suchu. Proces dezinflace by ale mohl pokračovat. Zpomalovat mají ceny potravin, naznačuje to index cen zemědělských výrobců jako předstihový indikátor. Ten v květnu meziročně poklesl o 10 %.

A pomoci má i to, že úrokové sazby budou na současné úrovni drženy po delší dobu. „Sázky trhu na snížení 2T repo sazby již ve třetím čtvrtletí jsou tak pravděpodobně předčasné,“ zaznělo na oficiálním blogu ČNB od radního Kubíčka a jeho poradce Mordy.

REKLAMA

Úrokové sazby ovlivňují kurz koruny a ten působí na cenovou stabilitu. Stejně tak růst mezd tlačí na inflaci a ta působí na úrokové sazby. „Trh práce v České republice je napjatý už delší dobu a firmy, které během pandemie propustily své zaměstnance, je jen velmi těžko nabíraly zpět,“ uvádí Kubíčkův a Mordův příspěvek na čnBlogu.

Firmy raději zaměstnance drží, aby si je udržely i v jiných časech. A nižší nezaměstnanost je pak kompenzována nebývalým mzdovým vývojem.

Měnová politika mezi Skyllou a Charybdou

V ČNB si dnes radní všímají „hromadění pracovních sil“, tedy situace, kdy firmy v tuzemsku nechtějí propouštět a pracovníky si drží v rezervách. Trh práce je v Českou dlouhodobě v nerovnováze a spekuluje se, zda jde o učebnicovou mzdově-inflační spirálu.

Zakořeněná inflační očekávání vyvolají růst mezd, zaměstnavatelé si zvýšené náklady kompenzují zdražováním. Vývoj mezd má být jedním z rizik pro vývoj tuzemské inflace.

„ČNB v roli Odyssea nezapomíná na druhou stranu bájné Messinské úžiny,“ popisoval v roce 2021 exradní ČNB Vojtěch Benda formou metafory své úvahy o zpřísnění peněžní a úvěrové politiky.

Podobně možná dnes uvažuje i radní Jan Kubíček, který Bendu v bankovní radě vystřídal: „Důležitější otázkou však zůstává, zda je možné snížit inflaci, aniž by ekonomika prošla citelnou recesí a s ní spojenou vlnou nezaměstnanosti.“

I radní Benda v roce 2021 v plnění svého mandátu volil mezi inflací a zaměstnaností: „Rozhodování o měnové politice připomíná Odysseovu snahu projet mezi šestihlavou příšerou Skyllou v podobě vysoké inflace a Charybdou, která hrozí, že stáhne některé části ekonomiky pod hladinu.“

To, jak byly nastaveny úrokové sazby v minulosti, předurčilo dnešní zaměstnanost a inflaci v korunové měnové zóně.

Dnes má Česká národní banka nového guvernéra, který otočil kormidlem měnové politiky. Vyhlásil neochotu zvyšovat úrokové sazby, přislíbil jejich stabilitu. Ano, jak se rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana bankovní rada ČNB obměnila, zazněla slova o tom, že v peněžní a úvěrové politice korunové měnové zóny nemá být opomíjen měnový kurz.

REKLAMA

Stabilita sazeb a inflační cíl

Otočilo se kormidlo peněžní a úvěrové politiky, nastoupil závazek stability úrokových sazeb. Z české centrální banky opakovaně zaznívá, že v české měnové zóně se bude základní sazba držet na 7 % po delší dobu. Inverzní tvar si má korunová výnosová křivka udržet po celý příští rok.

Co roste, musí zase jednou klesat. Je ovšem otázkou, kdy to klesne a o kolik. Cenu peněz v dané měnové zóně určuje politika centrální banky. Jde vlastně i o ochotu a zájem tolerovat a fandit inflaci.

Pokud se rozhlédneme okolo nás, inflační cíl je v polské měnové zóně nastaven na 2,5% ročním růstu spotřebitelských cen. V Polsku měnové autority oficiálně tolerují i 3,5% roční inflaci.

To v Maďarsku je inflační cíl zamířen na 3% roční růst spotřebitelských cen. A inflační cíl bude v měnové zóně maďarského forintu splněn i při 4% roční inflaci. 4% roční inflace je cosi, s čím je v měnové zóně maďarského forintu prostě nutné počítat.

Česko, které bývalo v protiinflační politice premiantem, sleduje 2% inflační cíl a tolerována je i 3% roční inflace. Pokud se několik let nepodařilo cíle dosáhnout, kredibilita centrální banky plnit proklamovaný závazek cenové stability klesá. Inflační očekávání přestávají být ukotvená, lidé a firmy očekávají další růst cen a přizpůsobují tomu své chování.

Neposedné úrokové sazby a inflační nejistoty

Než se kdosi pustí do finančního dobrodružství s hypotékou, měl by si být vědom poučení, že úrokové sazby jsou neposedné. A jak se v nejisté době stane stejně neposednou i inflace, budeme se muset s volatilitou úrokových sazeb naučit žít.

A cosi takového se v tržních ekonomikách stalo i před padesáti lety. Nastoupily ropné šoky, výkyvy cen energií. Docházelo k významným hospodářským výkyvům, úrokové sazby pod úrovní inflace zlehčovaly reálnou tíži dluhů. Vlády regulovaly a dotovaly, hospodařily s deficity, na dluhy nepršelo.

Tato situace vedla k zacyklené inflační spirále – když lidé očekávali vyšší inflaci, rostly ceny a požadavky na mzdy, což způsobovalo ještě vyšší inflaci. Ve Spojených státech byla monetární politika vedená akademickou vírou v „Phillipsovu křivku“, která tvrdila, že existuje kompromis mezi inflací a nezaměstnaností.

Situace se změnila až když se změnilo paradigma. Prioritou se stal boj s inflací, nikoli podpora zaměstnanosti. Byla zdůrazněna nezávislost centrálních bank a začaly se používat měnové strategie s cílem udržet inflaci na uzdě.

„České domácnosti nejsou jenom hypoteční dlužníci, ale také střádalové,“ vyslovil nedávno radní ČNB Tomáš Holub. Dodal, že „….české domácnosti během této inflační epizody přijdou v reálné hodnotě o třetinu svých úspor.“ Domácnosti jako celek tak nižší úrokové sazby nevyhlížejí. Z pohledu těch, které tíží hypotéka a refixují, jsou ovšem nominálně vyšší sazby problém. Hraje se ovšem o sazby reálné, očištěné o inflaci. A inflaci se v Česku daří, naopak plnit inflační cíl proklamovaný Českou národní bankou se několik let nedaří.

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.51 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.3%

6.32%

6.3%

6.24%

6.19%

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%

5.57%

5.52%

5.51%
Historie vývoje

 

 


Související články

V Praze se k výstavbě připravuje 145 tisíc nových bytů, ale…

Trh s novými byty výrazně ožil. V letošním prvním čtvrtletí se jich v Praze prodalo téměř 2,5krát více než ve stejném období loni. Nabídka nových bytů ale výrazně zaostává a ceny bytů proto začaly opět růst. A to i přes to, že počet bytů, které investoři v Praze plánují postavit, neustále roste.

Text: redakce hypoindex.cz

Foto: Shutterstock

21. 06. 2024

Dostupnost bytů se opět zhoršila a blíží se novému rekordu

Podle dnes zveřejněného indexu dostupnosti bydlení (CG-Index) se dostupnost bydlení v Praze opět zhoršila. Na průměrný nový byt o výměře 70 m2 je nyní v hlavním městě potřeba 15,4 ročních mezd (maximum bylo v prvním čtvrtletí 2022 – 17,3), což je nejvíce ze všech okolních metropolí. Praha je v regionu nejméně dostupná i co se […]

Text: redakce hypoindex.cz

Foto: Shutterstock

19. 06. 2024

Česká roubenka láme cenové rekordy, ostatní chalupy většinou zlevňují

Tři roky extrémního zájmu, tři roky vychládání. Tak by se dal ve zkratce nazvat vývoj českého trhu s rekreačními objekty. A jak se zdá, přichází teď období stagnace. Ceny chalup totiž přímo před sezonou klesly a leckde odmazaly celoroční růst. Proti trendu jsou jen prémiové objekty v Jizerských horách nebo Krkonoších a jejich podhůří. Vyplývá to z takzvaného […]

Text: redakce hypoindex.cz

Foto: Shutterstock

17. 06. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *