Budou sazby ČNB dále klesat?

Už dříve se Rada vyjádřila v tom smyslu, že v druhé polovině letošního roku bude snižovat sazby spíše opatrně, pomalu a málo. Proto také tak nízké snížení na začátku srpna. Červencová inflace byla v rámci inflačního cíle, na úrovni 2,2 %, ale ČNB se obávala proinflačních tlaků v ekonomice. A proto je také zatím měnová politika stále nastavena poměrně striktně.

Nepřekvapilo by tak, kdyby ve výsledku Rada na svém zářijovém zasedání sazby vůbec nesnižovala. Mezi současné inflační tlaky se promítají ceny nájemního bydlení, ceny energií a také ceny služeb. Čeká se, že během podzimu inflace mírně zvýší, proto bude také ČNB dost obezřetná a bude dodržovat striktnější nastavení monetární politiky.

Optimistické předpovědi ze začátku roku

Na začátku tohoto roku bylo snižování vysokých úrokových sazeb na svém začátku. Z 6,75 % klesla 2T repo sazba na současných 4,5 %. Sazby začaly růst z 0,25% úrovně v polovině roku 2020, až na 7 % v polovině roku 2022. Jak ukázala studie ČNB z roku 2023, tak propis klíčových sazeb ČNB do ekonomiky byl v té době poměrně rychlý. Jak spotřebitelské, tak i hypoteční úvěry velmi svižně propisovaly změny v sazbách centrální banky i do konečných sazeb pro klienty.

Snad i proto se čekalo, že stejně svižné tempo bude mít také snižování sazeb. Komerční banky ale víceméně trvají na tom, že hypoteční sazby zůstanou ještě nějakou dobu vyšší. A to o dost vyšší, než se čekalo. Na začátku letošního roku většina předpovědí hádala, že v druhé polovině roku 2024 budou hypoteční sazby atakovat 3% hranici a že ji nejspíše i překročí.

^REKLAMA

Průměrná sazba na hypotečním trhu se ale víceméně zafixovala někde nad 5 % a vypadá to, že tuto hranici do konce roku nebude zkoušet. Najdeme na trhu sice i levnější hypotéky, ale je to spíše výjimka než pravidlo. 

Jak to ale vidí ČNB?

V první polovině letošního roku Rada ČNB snížila klíčové sazby postupně o více než 2 procentní body. A při posledním jednání bylo snížení schváleno jednomyslně. Zároveň se ale Rada vyjádřila v tom smyslu, že vidí určitá rizika a že postupně bude snižování sazeb dále zpomalovat.

Co to znamená pro letošní rok? Zatím to totiž vypadá, že inflace je stabilně kolem 2% hranice a že mzdy v ekonomice začaly růst. Stejně tak HDP by mělo v letošním roce vyrůst asi o 1,2 %. Takový ekonomický růst je poměrně nízký. Pokud by inflace dále setrvávala na 2% hranici, mohla by Rada sáhnout i po dalším snižování.

V letošním roce bude Rada zasedat ještě v září, v listopadu a v prosinci. Dá se předpokládat, že během těchto zasedání sazby budou dále klesat, někde ke 3,5% hranici. Důvody pro to ČNB má. Sousední Polsko roste zhruba dvojnásobným tempem co ČR. Oproti tomu Německo, tradiční tahoun českého ekonomického růstu, v letošním roce zatím zaznamenalo spíše hospodářský pokles. Rada by tak mohla sáhnout po větším snižování sazeb, aby více podpořila ekonomický růst.

Další zasedání Rady je naplánováno na 25. září. Uvidíme, jak se členové rozhodnou. Před minulým zasedáním se čekalo, že sazby ČNB půjdou dále dolů. Před zářijovým zasedáním se zatím čeká to samé.