Bydlení se stává stále dražší položkou tuzemských domácností

Vlastnické bydlení zdražilo v porovnání s loňským zářím o vysokých 16,4 procenta. Ceny nových bytů totiž vzrostly kvůli zvýšení cen stavebního materiálu a prací. Rostou i ceny nájemného z bytu (meziročně o 5,2 procenta), vodného (+ 5,3 procenta), stočného (+ 6,4 procenta) a tepla a teplé vody (meziročně o 21,1 procenta).

„Náklady na bydlení výrazně zvyšoval hlavně růst cen energií. Ceny elektřiny pro domácnosti podle ČSÚ v září vzrostly meziročně o 37,8 procenta, zemního plynu o 85,9 procenta, tuhých paliv o 55,8 procenta a tepla a teplé vody o 20,1 procenta. Náklady na energie tak z rodinných rozpočtů ukrajují stále větší podíl, bez ohledu na to, zda rodina bydlí ve vlastním nebo v nájmu,“ uvedl Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL.

„Meziroční inflace se už vyšplhala na 18 %, a to především v souvislosti s rostoucími náklady na bydlení, které jsou nyní o čtvrtinu vyšší než loni. Dál zdražuje elektřina, plyn, paliva; rostou ceny tepla, zvyšuje se nájemné. Bydlení se stává stále dražší položkou tuzemských domácností, které na pokrytí těchto nákladů musí vynakládat stále větší díl ze svých rozpočtů,“ doplnil Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS.

Hlavní inflační riziko stále představují nové ceny energií. Jsou sice zastropované, avšak k onomu stropu ještě úplně nevyšplhaly. Zároveň se drahé energie stále více přelévají do cen zboží a služeb prodávaných na trhu. Proto jejich inflační potenciál není zcela vyčerpaný, a bude proto tlačit inflaci dál nahoru.

^REKLAMA

„Inflace se stala výraznou brzdou ekonomiky, protože v jejím důsledku prudce klesá kupní síla. O co více lidé zaplatí za bydlení, o to méně jim zbude na to ostatní. Logicky proto už řadu měsíců klesají reálné tržby obchodníků, snižuje se spotřeba a nyní začíná docházet i na investice domácností do už tak drahého bydlení,“ poznamenal Petr Dufek.

S dvoucifernou inflací proto můžeme počítat minimálně až do poloviny příštího roku.