Sobota 23. ledna. Svátek má Zdeněk.

Jak vidí své bydliště cizinci v Praze?

Jak vidí své bydliště cizinci v Praze

Karel Pučelík

Každoroční seznam opět vytipoval nejlepší a nejhorší města pro život cizinců.  Praha si v některých ohledech vedla dobře, ale dalšími charakteristikami se naopak chlubit nemůže. Mezi přednosti průzkum jednoznačně zařadil pražskou veřejnou dopravu. Rezervy má hlavní město hlavně v přístupu domácích obyvatel k  sousedům ze zahraničí.

Každoroční průzkum Expat Insider survey by InterNations opět vyhlásil žebříček měst, která jsou pro živobytí cizinců nejpřívětivější. Rozsáhlého průzkumu se účastnilo více než patnáct tisíc v zahraničí žijících lidí z různých koutů světa. Žebříček zohlednil různé statistiky, například kvalitu života, náklady na živobytí, ceny bydlení, přívětivost dalších obyvatel nebo možnost sladění pracovního života a soukromí. Celkově se v pořadí objevilo 66 měst. Autoři výzkumu uvádějí, že data byla získávána v březnu, tedy ještě před úplným vypuknutím koronavirové pandemie. Je tedy otázkou, co se situací cizinců žijících v zahraničí krize udělala.

Průzkum zahrnul i Prahu, která ale mezi vyložené premianty nevstoupila. První desítka zůstala poměrně vzdálená,  ale také zároveň v hodnocení Praha nepropadla.  České hlavní město skončilo ve třetí desítce, konkrétně na 23. místě. V některých podkategoriích si vedla opravdu dobře, ale v některých ještě má určitě co dohánět.

Skvělá veřejná doprava

Cizinci si velmi chválí veřejnou dopravu, pozitivně ji vidí 97 procent dotázaných. Přitom průměr pro všechna města je na úrovni 66 procent. „Dopravní systém v Praze je nejlepší, jaký jsem kdy zažil,“ řekl v Praze žijící Brit. Praha v tomto ohledu skončila dokonce druhá, když zaostala pouze za rakouskou metropolí Vídní. Dvanáctá pak Praha skončila v kategorii věnované životním nákladům a jako pozitivní považuje životní náklady v Praze zhruba polovina dotázaných. Například pražský obyvatel ze Slovenska zmínil „levné ceny potravin a služeb“. Horší je to pak ale s dostupností a cenami bydlení, což jsou problémy, se kterými se Praha dlouhodobě potýká, i když i tak se umístila zhruba v polovině seznamu.

Když dojde na výčet neúspěchů, není tím nejpalčivějším problémem záležitost týkající se stavebního rozvoje nebo infrastruktury. Zcela nejhůře si naše hlavní město počínalo ve srovnání přístupu a přívětivosti ostatních domácích obyvatel. O nepřátelskosti Pražanů vypovídá i meziměstské srovnání, protože česká metropole skončila z celého žebříčku na předposledním místě. Hůře se dle průzkumu cítili dotázaní cizinci jen v Kuvajtu, který skončil poslední celkově. „Mnohokrát jsem vnímal negativní přístup k cizincům,“ potvrdil respondent z Ruska. Není proto velkým překvapením, že nadprůměrný počet lidí považuje za těžké proniknout do tuzemské kultury a zvyků.

Celkové výsledky

V celkovém žebříčku si dobře vedla španělská města Valencie a Alicante, které následoval portugalský Lisabon a středoamerické Panama City. Tradičně dobře se umístily Singapur a Kuala Lumpur. Dále se v první desítce objevila další města ze Španělska – Málaga a Madrid, poté hlavní město Argentiny Buenos Aires, a také Abu Dhabi. Pokud tedy uvažujete o přestěhování, jedno z těchto měst by nemělo být špatnou volbou.

Opačný konec žebříčku pak obsadila Salmiya v Kuvajtu. Dobře se cizincům patrně nežije ani v keňském Nairobi, jihoafrickém Johannesburku, jihokorejském Soulu, Santiagu de Chile a krizemi zmítaném Hong Kongu. Možná ale na chvostu překvapí výskyt evropských metropolí Paříže, Říma, Milána (ovšem Itálie obecně nebyla v loňském vydání příliš úspěšná) a Dublinu.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *