Komentář: Nová zelená úsporám podporuje renovace stávajících objektů. Novostavby mají smůlu
Státní dotační program Nová zelená úsporám změnil pravidla hry. Kdo chce získat podporu pro svoji novostavbu v hodnotě 400 tisíc korun, musí splnit přísnější podmínky než kdy dřív. Pro řadu domácností to může znamenat nesplnitelný cíl a na státní příspěvek si proto nesáhnou. Nová podoba dotačního titulu tak nepřímo jde proti dostupnosti nového bydlení.
Pokud lidé plánují stavbu domu a chtějí využít podpory dotačních titulů, měli by si pohlídat energetickou náročnost své budoucí domácnosti. Státní fond životního prostředí (SFŽP) se totiž rozhodl zúžit podporu novostaveb pouze na tzv. „nulové domy“. Zjednodušeně řečeno – pokud se nechystáte bydlet v domě s extrémně nízkou roční spotřebou tepla, na nabízený příspěvek v hodnotě až 400 tisíc korun můžete rovnou zapomenout.
Oproti předešlé výzvě Nové zelené úsporám (NZÚ) jde navíc o 135 tisíc korun nižší příspěvek, což dostupnost nového bydlení příliš nepodporuje. Podmínky pro čerpání tohoto příspěvku jsou přitom přísnější než kdy předtím. Dům musí disponovat měrnou roční potřebou tepla na vytápění do 20 kWh/m², nulovou primární energií z neobnovitelných zdrojů i průměrným součinitelem prostupu tepla obálkou budovy třídy A. Pro řadu novostaveb se může jednat o nedosažitelný cíl.
Pozitivním poznatkem je, že se Nová zelená úsporám pro rodinné domy letos poprvé odklonila od podpory jednotlivých technologií a zaměřuje se dominantně na koncept rodinného domu jako celku. Nové podmínky na jedné straně podporují kombinaci nejrůznějších řešení pro domácnosti, které chtějí z výdobytků moderní energetiky vytěžit maximum. Na druhé straně nechává prostor pro dílčí rekonstrukce, které mohou pomoci každému.
Renovace místo nového bydlení
Podpora NZÚ celou dobu směřovala dominantně do fotovoltaických systémů, směřování k zateplení a celkovému pohledu na plášť budovy se postupně vytrácel. Důraz se tak přesouvá od podpory dostupného bydlení ke komplexním rekonstrukcím stávajících objektů. Lze proto očekávat, že u poměru dotací pro rekonstrukce a pro novostavby dojde k dramatické změně.
REKLAMA
Blíží se totiž evropská legislativní povinnost stavět nulové domy i v rezidenčním sektoru, a proto podle SŽP došlo ke zúžení podpory novostaveb pouze na tuto skupinu domů. To bude znamenat překážky jak pro realizační firmy, tak pro výrobce stavebních materiálů. Cílem je tlačit projektanty a developery k tomu, aby navrhovali pouze stavby s tou nejmenší spotřebou energie a převedli evropské směrnice do praxe.
Otázkou zůstává, zda současný systém nabídne stabilitu podmínek do budoucna, zvlášť v souvislosti s tím, co se na segment energetické náročnosti budov chystá v rámci nových evropských iniciativ, především s ohledem k požadavkům Evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV) na nově vznikající stavby.
Patnáct let fungování Nové zelené úsporám přinesl především stabilitu v rámci tuzemských dotačních programů. Státní fond životního prostředí se ale letos rozhodl, že je potřeba se dívat do budoucna směrem k plnění evropských klimatických závazků. Některé změny, zejména odklon od podpory dílčích technologií, a naopak důraz na komplexní rekonstrukce, představují krok kupředu. Nedá se ale zbavit dojmu, že nové podmínky čerpání dotací poměrně výrazně omezují podporu novostaveb rodinných domů. A tím i dostupnost nového bydlení.
Autor: Petr Přichystal, marketingový manažer Lomax
