Města důvěřují bytovým družstvům a nastartují spolupráci

„Například podpora ze strany bank tím, že se sníží výše nároku vlastního vkladu člena družstva, což zlehčí přístup k bydlení především začínajícím mladým rodinám. Zároveň by se mohla prodloužit tzv. maturita úvěru, tedy jeho splatnost, čím se může snížit měsíční splátka úvěru. Vedle toho se upřesňuje podpora ze strany státu přímo pro člena družstva, ale také se uvažuje o podpoře pro družstvo jako právnickou osobu, k čemuž bude zřejmě zapotřebí získat nejprve souhlas EU stran možné veřejné podpory,“ upřesňuje Martin Kroh, předseda České společnosti pro rozvoj bydlení.

Koncepce bydlení 2021+ počítá s podporou bytových družstev

Dostupnost bydlení se snižuje. Ke stoupající ceně pozemků, zdlouhavému stavebnímu řízení a vysoké daňové zátěži se v tomto roce přidává i prudký růst stavebních materiálů. Jednou z cest je podpora družstevního bydlení.

„Princip je takový, že město poskytne pozemky a následně získá část bytů, například pro klíčové profese, jako jsou hasiči, policisté nebo zdravotníci. Členové družstev splácí spolu s nájmem nejdříve stavbu bytů, což rozpočty mladých rodin tolik nezatíží. Teprve následující generace splácí cenu za pozemek městu, stále ale bydlí ve svém,“ upřesňuje Anna Ježková za Coop Development.

Největší zájem o byty je od mladých lidí a v hlavním městě – potvrzuje spolek DoDružstva

Spolek DoDružstva se snaží sbírat zájemce o družstevní výstavbu, vytvářet prostředí pro jejich edukaci, ale také přinášet podněty do diskuse, které se objevují ve veřejném sektoru v oblasti družstevnictví. Poslední data ukazují, že více než 80 % zájemců o družstevní bydlení je z metropole. Největší zájem je o bydlení v Praze 4, 5, 8 a 9 a dokonce nechybí ani Praha 6, známá spíše rezidenčním bydlením.

^REKLAMA

„Dosud posbíraná data nám ukazují, že zájem o družstevní byty mají zejména mladí lidé. Možná z toho důvodu je minimální zájem o bezbariérové bydlení, a naopak jsou vyhledávány větší byty pro rodinné bydlení. 39 % lidí, kteří se na nás dosud obrátili, chtějí byt do 70 metrů čtverečních, dalších 34 % až stometrový byt, což jasně ukazuje tristní situaci s bydlením pro mladé lidi,“ říká Jan Eisenreich, zakladatel spolku DoDružstva a pokračuje: „Spolupráce měst s bytovými družstvy je dobrou cestou, pro mladého člověka, jinak je velmi těžké dosáhnout na vlastní bydlení, a nedostupnost bydlení začíná být obrovským společenským problémem, který bude třeba řešit,“ uzavírá.

Města chtějí jít družstevní bytové výstavbě naproti – soukromému sektoru důvěřují

Města a obce hledají způsob, jak udržet lidi ve městech a obcích, jak jim zajistit dostupné bydlení tam, kde mají po ruce dostupnou municipalitní infrastrukturu (školky, školy, zdravotní služby, volnočasové aktivity – kulturu či sport). Spolupráce mezi obcemi a družstevníky by mohla být řešením. Nejbolavější je situace v české metropoli, kde by podle spolku DoDružstva uvítalo družstevní byt více než 80 % zájemců, kteří se na platformu obrátili.

Zástupci Prahy chtějí vytipovat lokality pro družstevní byty určené střední třídě do konce funkčního období. „Chceme dosáhnout až o 30 % nižších nákladů na byt. Chceme dostupné bydlení pro lidi, ne předražené byty. Pro město je rozhodně dobré, když nabídne svým obyvatelům různé alternativy bydlení, a navíc si zachová vliv na samotnou výstavbu,“ upřesnila Hana Kordová Marvanová, radní hlavního města Prahy.

Jak je na tom aktuálně družstevní bytová výstavba?

Bytová družstva znovu staví. Činí tak bez podpory ze strany státu a zatím i bez větší spolupráce s municipalitami. Některé příklady úspěšných realizací družstevních projektů napříč Českou republikou lze nalézt například v  Opavě, Dobrušce, Liberci nebo Praze. Důležitá je také spolupráce se zakládajícími bytovými družstvy při následné správě novostaveb. Dlouhodobý neziskový princip a empatie ke komunitnímu soužití jsou spojujícím prvkem municipalit a bytových družstev.