Nemovitosti a investice. Dobrým odrazovým můstkem je novela stavebního zákona

„Novela dává mimo jiné naději na skutečné digitální řízení – je nicméně potřeba zdůraznit, že se jedná jen o vytvoření příležitosti či potenciálu, je nutné se nyní soustředit na samotnou realizaci. Právě digitalizace celého procesu povolování bude mít zásadní vliv na zefektivnění celého složitého systému,“ říká viceprezident Hospodářské komory (HK ČR) Zdeněk Zajíček.

Na druhou stranu novela nenaplňuje potenciál, který schválení nového stavebního zákona mělo, a to zejména v oblasti integrace rozhodování, vymahatelnosti lhůt či v oblasti územního plánování.

„Klíčové nyní bude na současnou novelu stavebního zákona navázat adekvátní vyhláškou o obecných technických požadavcích na stavby. Ta může být ve svém důsledku stejně významná jako přijatá stavební legislativa,“ upozorňuje prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza s tím, že se stát musí vyvarovat podobných chyb, jaké provázely přípravu novely stavebního zákona, a od počátku přípravu normy konzultovat s odbornou veřejností, a dosáhnout tím maximálního možného konsensu.

Další výzvy stavebnictví: ESG i nedostatek lidí

Tuzemské stavebnictví nyní stojí i před dalšími legislativními výzvami v podobě plnění cílů ESG, zejména v otázce klimatických cílů, kdy budou muset budovy splňovat přísné emisní normy nebo využívat obnovitelné zdroje energie.

^REKLAMA

„Vedle toho tíží stavební sektor i dlouhodobý nedostatek kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly, podobně jako v dalších odvětvích ekonomiky. Jsem přesvědčen, že vzdělávací systém nereaguje na potřeby trhu. Na druhé straně český stát neumožňuje tento propad v dostatečné míře sanovat zahraničními pracovníky,“ doplňuje Nouza.

Financování a dostatek stavebních materiálů

U dopravních staveb by měl český stát podle Komory hledat a více využívat nové modely financování dopravních staveb. Např. poměrně solidní tempo budování dálniční sítě v posledních letech by se tím ještě posílilo.

„Zde vidíme značnou šanci díky novele zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury, který této instituci umožní vydávat dluhopisy, a tím získat další prostředky na budování důležitých dopravních projektů. Již používanou a osvědčenou praxí je financování dopravních staveb pomocí PPP projektu, kdy se o stavbu a správu stavby dělí stát se soukromým sektorem. Příkladem je současná výstavba několika úseků dálnice D4,“ vysvětluje viceprezident HK ČR Michal Štefl.

Vedle financování je nutné vyřešit i problém s nedostatkem materiálů. Týká se to zejména štěrkopísků a stavebního kamene, bez nichž se stavebnictví včetně inženýrské výstavby neobejde.

„Do deseti let skončí podle České geologické služby 60 % kamenolomů a pískoven, očekávaná náhrada nově otevřenými ložisky je téměř nulová, povolovací procesy k pouhému rozšíření těžby se táhnou běžně až deset let. Pokud se nezačnou otevírat nové těžební kapacity, hrozí, že budeme muset štěrkopísek nebo kámen dovážet ze zahraničí, což je extrémně neefektivní,“ uzavírá Štefl.

Investory táhnou nemovitostní fondy

Současná doba potvrzuje, že relativně odolné proti možným výkyvům trhu jsou nemovitostní fondy. Podle odborníků existuje hned několik důvodů, proč tomu tak je.

Developeři i realitní kanceláře hlásí zvýšený zájem o investice do nemovitostí. Jejich ceny, potažmo výše nájmů, navíc dokážou kopírovat inflační křivku. Ne všichni investoři ale mají dostatek finančních prostředků. Pokud už volnými penězi disponují, dělá jim problém vhodný výběr nemovitosti. Roli zde hraje i starost o následný pronájem.

Z dat specializovaného portálu Nemovitostní-fondy.cz vyplývá, že většina nemovitostních fondů loni dosáhla historicky nejvyššího zhodnocení. Průměrný čistý výnos pro investory byl 8,5 %. Tři fondy dokonce překonaly 15% inflaci. Ani jeden neskončil v minusu. Oblíbené jsou i retailové nemovitostní fondy. Ty v loňském roce vydělaly v průměru 7,3 %. Dlouhodobě se průměrné výnosy u retailových fondů pohybují kolem čtyř až šesti procent ročně. Na prvním místě je s výnosem téměř 12 % CREDITAS Nemovitostní I, podfond SICAV. Druhou příčku s 10,31 % obsadil Raiffeisen realitní fond. Jako třetí skončil s téměř 10 %. MINT I. rezidenční fond.

Autor: Filip Kučera