Neděle 15. září. Svátek má Jolana.

Bytová krize v Praze: Jak vyřešit dostupnost bydlení?

Jana Zámečníková

Bytová krize v Praze se prohlubuje. Prodává se dvakrát více bytů, než se povoluje. Výsledkem je neúměrný růst cen. Vlastní bydlení se i díky novým pravidlům pro financování hypoték stává nedostupné i pro dobře vydělávající obyvatele Prahy. Kudy vede cesta k dostupnějšímu bydlení? Řešení hledá vláda, nová pražská koalice i developeři.

Problém bytové krize tkví v nedostatečné výstavbě. Praha by potřebovala každý rok podle developerů postavit alespoň 10 tisíc nových bytů, ale staví se jich pouze necelá čtvrtina. V loňském roce bylo prodáno 5,5 tisíce bytů, ale povoleno bylo podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) jen 2,5 tisíce nových bytů.

V letošním roce již ceny bytů narazily na koupěschopnost poptávky a prodáno bude podle odhadů necelých pět tisíc nových bytů. Povoleno by mělo být jen zhruba 2,2 tisíce bytů. Nabídka bytů dlouhodobě nestačí pokrýt poptávku.

Nabídkové ceny nových bytů dosahují v průměru již více než 102 tisíc korun za metr čtvereční. „Nepoměr poptávky a nabídky neúměrně zvedá ceny nových bytů. Za poslední tři roky vzrostly již o zhruba 60 procent,“ uvedl šéf společnosti Central Group Dušan Kunovský na začátku prosince na diskusním fóru Sdružením pro architekturu a rozvoj (SAR).

V říjnu se navíc v Praze nezačal stavět ani jeden byt. Situace je kritická a dostupnost bydlení se navíc zhoršuje. V různé fázi přípravy je přitom v Praze zablokováno celkem 90 tisíc bytů. 60 procent těchto bytů je přitom uzamčeno na tzv. brownfieldech. Podle Dušana Kunovského by při dostatečné nabídce mohly být ceny zhruba o 10 až 15 procent nižší.

„To je část ceny z důvodu nepoměru nabídky a poptávky a dlouhodobě neaktivních mnoha desítek miliard korun ležících v pozemcích a brownfieldech kvůli zablokovaným schvalovacím procesům,“ vysvětluje Dušan Kunovský.

Nový stavební zákon za tři roky

V posledních letech se délka stavebního řízení natáhla až na deset let, což rozhodně neodpovídá rozvinuté ekonomice a řadí to Českou republiku i za mnoho rozvojových zemí. Změnu by mohl přinést nový stavební zákon, jehož cílem je především zjednodušit a zkrátit přípravu staveb.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v čele s ministryní Klárou Dostálovou původně plánovalo platnost nového stavebního zákona na druhé čtvrtletí 2022, účinnosti by se tak dočkal zákon až o rok později. Premiér Andrej Babiš ale minulý týden na Fóru Zlaté koruny ve svém videopříspěvku zkritizoval pomalý postup MMR při přípravě stavebního zákona. Uvedl, že nový stavební zákon musí být schválen do roku 2021.

MMR tak má co dělat, přesto by podle ředitele odboru územního plánování Romana Vodného mělo ministerstvo přípravu zákona zvládnout. Na Fóru Zlaté koruny uvedl, že schválení věcného záměru vládou by mělo proběhnout v březnu 2020 a zpracování paragrafového znění návrhu stavebního zákona a změnového zákona v květnu 2020. Schválení návrhu zákona vládou je pak naplánováno na srpen 2021.

Pokud by tedy vše běželo podle plánu již za tři roky bychom se mohli dočkat nezávislé a jednotné soustavy státní stavební správy, jasných definic veřejných zájmů, snížení počtu stupňů územně plánovací dokumentace na státní, krajské a lokální, zjednodušení projektové dokumentace pro povolování staveb a s tím související administrativy a digitalizace či jednoho rozhodnutí o povolení stavby integrující stávající kompetence a agendy dotčených orgánů.

Fikce souhlasu aneb Mlčení znamená souhlas

„Rekodifikace stavebního práva je běh na dlouhou trať, chceme se proto pokusit o několik novel salámovou metodou,“ uvedla minulý týden na žofínském diskusním fóru náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Marcela Pavlová.

Zrychlit povolování staveb by měla novela stavebního zákona, která počítá například s fikcí souhlasu. Jde o to, že by se dotčený orgán musel vyjádřit ve stanovené lhůtě 60 dnů. V případě, že by tak neučinil, automaticky by to bylo považováno za souhlas.

Tato rychlá novela stavebního zákona by podle MMR měla začít platit příští rok v září. Novela ale již nyní narazila na odpor v meziresortním připomínkovém řízení řady ministerstev. Kdy a zda vůbec spatří novela světlo světa tak není vůbec jisté.

Praha musí jednat hned

Situace v Praze je ale natolik kritická, že potřebuje . V krátkodobém horizontu do šesti měsíců by podle odborníků pomohl rozhýbat zablokovanou výstavbu jeden centrální stavební úřad či rychlé projednání prioritních změn územního plánu, a to především odblokování výstavby na brownfieldech.

„Nezbytné je zajistit pro výstavbu v Praze dostatek pozemků, a to především aktivními změnami současného územního plánu prioritně pro stavby řešící problémy dopravy a konkrétní projekty nového bydlení na brownfieldech“ řekl Dušan Kunovský.

Centrální pražský stavební úřad

„Praha může přispět aktivním prosazováním centrálního stavebního úřadu. Ten by totiž mohl vzniknout do půl roku a první výsledky jeho činnosti by se mohly projevit do roka,“ míní členka SAR a odbornice na stavební legislativu Renáta Pintová Králová.

Úřad by byl určen pro velké stavby a odvolacím orgánem by bylo MMR.  „Je věcí Prahy, kolik a kde stavebních úřadů bude mít, my do toho nemáme co mluvit, je to svobodná volba města,“ uvedla Marcela Pavlová z MMR.

Na zavedení jednoho centrálního stavebního úřadu tlačí i developeři a souhlasí s ním i část nové pražské koalice. Rezervovanější přístup si ale zatím drží Piráti a v první řadě žádají analýzu, která by ukázala, kde se proces „zasekává“. „Myšlenku neodsuzujeme, ale potřebujeme více dat,“ uvedl radní Pirátu Radim Zábranský na konferenci SAR. Data Pirátům nabídli developeři, kteří chtějí, aby centrální stavební úřad vznikl do roka.

Praha by se kromě centrálního stavebního úřadu a odblokování brownfieldů měla zaměřit i na striktní dodržování všech lhůt pro rozhodnutí a vyjádření všech úřadů a institucí, které má v gesci, či zpracovat koncepci plné digitalizace schvalovacího procesu na úrovni města a postupně ji zavádět. V moci města v příštích šesti měsících je podle Dušana Kunovského také například zjednodušení požadavků na projektovou dokumentaci pro územní a stavební řízení.

„Vedení města (a to nejen Prahy) musí okamžitě začít tlačit na jednotlivé stavební úřady, aby urychleně začaly povolovat posuzované stavby. Nutná je zásadní změna myšlení v tom, že stavební úředníci tu nejsou od toho, aby hledali sebemenší a často pouze formální důvod k zablokování jakékoliv stavby, ale aby pomáhali investorům v jejich záměrech. Pokud jsou v souladu s platným územním plánem, což jednoduše zjistí přezkoumáním stanoviska magistrátního odboru územního rozvoje, a splňují i ostatní zákonné náležitosti doložené souhlasnými stanovisky, tak mají povolení vydat neprodleně,“ uvedl Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva Ekospolu.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *