Od roku 2030 jen bezemisní stavby, developeři začínají měnit přístup

Podle studie CEEC Research věnuje 85 % developerů při plánování svých projektů pozornost prvkům udržitelnosti a zelené infrastruktury. Zbylých 15 % tuto oblast zatím opomíjí. Téměř 60 % respondentů z oboru zároveň vnímá přínos těchto prvků i z hlediska přitažlivosti pro investory. Víc než polovina z nich se ale domnívá, že chytré technologie a investice do klimaticky neutrálních komponentů v technickém zařízení budovy zvyšují hodnotu celého projektu.

 „Chytré technologie sice zvyšují vstupní náklady, ale zajišťují minimální provozní výdaje a výrazné zvýšení komfortu bydlení. Kromě toho developerské firmy stále více berou v potaz i preference zájemců o bydlení, které směřují k udržitelnosti a komfortnímu prostředí v interiéru,“ popisuje Radek Mikulášek, vedoucí energetických projektů ze společnosti Enbra.

Využití tepelného čerpadla v kombinaci s fotovoltaikou jako nový standard

Zásadní změny přinesla nová Evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), především pak její aktuální znění z roku 2024. Podle ní musí být od roku 2030 všechny novostavby bezemisní. „V praxi to znamená radikální stopku pro využití plynových kotlů, a naopak podporu obnovitelných zdrojů energie přímo v místě. Je dobré připomenout, že nejpozději od roku 2030 budou solární panely povinné pro všechny nové rodinné domy. Směrnice je sice závazná, ale členské státy mají volnost ve způsobu, jak ji implementují do své legislativy,“ upozorňuje Mikulášek.

Jedním z nejpreferovanějších řešení se v příštích letech stanou tepelná čerpadla. Bytové domy budou stále častěji kombinovat tepelná čerpadla se solárními panely, nové projekty musí zároveň zajistit minimálně polovinu parkovacích míst s nabíječkami pro elektromobily. „Díky vysoké účinnosti jsou tepelná čerpadla v novostavbách logickou a ekonomickou alternativou k tradičním plynovým kotlům. Z jednotky energie spotřebované na provoz zvládnou získat tři až pět jednotek energie. V porovnání s čistými zdroji jsou plynové kotle v novostavbách neekonomické,“ dodává Mikulášek.

^REKLAMA

Stát navíc jejich pořízení výrazně podporuje, a to i v rámci komplexních renovací. Politika státu je teď zaměřena primárně na komplexní rekonstrukce, podpora je obrovská. Všechny dotace jsou navíc vypláceny zálohově. „V takových případech je důležité zamyslet se nad celou domácností a řešit energetickou situaci domu komplexně. Fond starších domů, které vyžadují větší rekonstrukci, je v Česku skutečně obrovský. Ještě před rokem platilo, že rozsáhlé opravy potřebuje 75 procent rodinných domů, většina z nich navíc byla postavena ještě před rokem 1980,“ popisuje Mikulášek.

Zásadní změny začnou platit už v letech 2028 a 2030

Evropská legislativa nově podporuje i zavádění digitálních technologií do budov, které umožňují monitorování spotřeby energie v reálném čase, automatickou regulaci teploty nebo kvality vzduchu. Mezi odborníky doporučovaná opatření patří zejména řízené větrání s rekuperací tepla, které je mezi developery populární volbou. „Zajišťuje stabilní vlhkost a eliminuje riziko vzniku plísní. V kombinaci s moderní izolací a fotovoltaikou jde o ideální řešení pro zdravé a úsporné bydlení s minimální nutností servisu nebo údržby, výměna filtrů by měla proběhnout jednou za půl roku,“ říká Mikulášek s tím, že přínosy rekuperace ocení zejména alergici nebo rodiny s dětmi.

Transformace stavebního trhu podle Mikuláška probíhá nebývale rychle a další změny přijdou v příštích pěti letech. Cílem Evropské unie je, aby do roku 2050 byly bezemisní všechny budovy bez výjimky. U zdrojů energie, které si technické zařízení budovy nezvládne vyrobit přímo v místě, musí být zajištěn stoprocentní původ z bezemisních zdrojů při jejich nákupu. Tyto požadavky se budou týkat budov, které budou žádat o stavební povolení od roku 2028 u nových veřejných staveb, u ostatních budov od roku 2030.