Poctiví dlužníci jako rukojmí neplatičů. Jaká pravidla bude mít oddlužení?

Tříleté oddlužení pro podnikatele

Evropská směrnice o restrukturalizaci a insolvenci ukládá členským státům zajistit, aby se ve zkrácené době mohli oddlužit podnikatelé. Cílem nástrojů zakotvených směrnicí má být rychlé zjištění nepříznivé finanční situace a záchrana podniku podnikatele, která povede též k zachování pracovních míst.

„V mnoha členských státech trvá déle než tři roky, než se mohou podnikatelé, kteří jsou v úpadku, ale jsou poctiví, oddlužit a začít znovu. (…) Dlouhé zákazy činnosti, které často doprovázejí postup vedoucí k oddlužení, vytvářejí překážky, jež brání tomu, aby dotčená osoba moha zahájit a provozovat samostatně výdělečnou, podnikatelskou činnost,“ píše se v jednom z recitálů směrnice.

Český zákonodárce volí cestu tříletého oddlužení pro všechny – podnikatele i nepodnikatele. Spotřebitelské úpadky mají však jinou povahu než úpadky podnikatelů. Zároveň návrh novely insolvenčního zákona nerozlišuje, z jakého důvodu se spotřebitel do úpadku dostal.

„Rychlooddlužení by nemělo být automaticky pro všechny. Teď je přístupné jen seniorům a invalidním důchodcům, což má své opodstatnění. Když tuto výhodu poskytneme všem dlužníkům, bude to na úkor věřitelů. Míra uspokojení pohledávek se vrátí na úroveň 90. let, kdy se dlužníci věřitelům vysmívali a stát neměl funkční systém, jak je přimět k úhradě,“ míní šéfka České asociace věřitelů Petra Kolářová.

^REKLAMA

Průzkumy ukazují, že většina je proti návrhu novely

Z průzkumu veřejného mínění zpracovaného analytickou společností InsolCentrum na vzorku více 2100 respondentů ve věku mezi 18 a 65 lety, který proběhl v roce 2022, vyplývá, že většina veřejnosti se ke zkrácení oddlužení staví negativně.

Celých 95,9 % respondentů, tedy téměř všichni, zastává názor, že je důležité, aby dlužník usilující o oddlužení prokázal, že se snažil závazky odpovědně řešit. V otázce, zda má být oddlužení zkráceno na tři roky, se názory respondentů lišily. „Proti zkracování doby oddlužení na tři roky pro další skupiny dlužníků spolu s názorem, že tříleté oddlužení není opodstatněné pro nikoho, se dohromady vyslovilo 44,7 % respondentů. 32 % respondentů by podporovalo tříleté oddlužení pro samoživitele, což lze považovat za důležitý signál pro zákonodárce,“ stojí ve vyhodnocení průzkumu InsolCentra.

Z 500 tisíc osob v exekuci spadá do kategorie osamělých rodičů pouhých 50 tisíc. 380 tisíc osob v exekucích jsou lidé v produktivním věku, z toho 72 % tvoří muži, ukazují data InsolCentra.

„Shoda v zásadních postojích respondentů – občanů, starostů i soudců je jednoznačná. Většina z nich nesouhlasí se zmírňováním podmínek dlužníkům. Dokonce ani ti, kteří měli vlastní zkušenost. Rozsah je podmíněn sociálně ekonomickým postavením,“ komentuje výsledky Pavel Kuchař, sociolog a pedagog sociálně ekonomické fakulty UJEP.

Poctiví lidé v pasti, tratit bude i stát

Pokud se bude kdokoliv moci oddlužit za tři roky, bez nutnosti splatit určité procento dluhů, negativně tato skutečnost dopadne na rozpočty obcí a měst, státu, ale také na poctivé domácnosti a spotřebitele.

„Kdybychom usnadňovali cestu plošně všem lidem, tak hrozí snížení platební morálky, což si v současné ekonomické situaci nemůžeme dovolit. Nesmíme zapomínat, že nás budou tížit dluhy, které nakonec za dlužníky zaplatíme my všichni. Vždyť právě stát má u dlužníků pohledávky v hodnotě 136 miliard korun,“ vysvětluje Jarmila Veselá z InsolCentra. Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jan Vysloužil dodává: „Lidé v domech s neplatičem se stávají jeho rukojmím. Co když nebudou schopni platit jeho dluhy a stanou se sami dlužníky?“

Podle dat InsolCentra mohou věřitelé přijít až o 100 miliard korun. Celkový dluh nyní činí 475 miliard korun a na dluhu se podílí ze 75 % fyzické osoby. Celkem 285 tisíc občanů dluží zhruba 285 miliard korun, 95 tisíc podnikatelů pak 190 miliard korun.

„Při střízlivé úvaze úhrady 30 procent dluhu za pět let věřitelé od dlužníků získají celkem 142,5 miliard korun. Připravovaná varianta splácení po dobu tří let věřitelům přinese zpět pouze cca 6,5 %, tedy 30,8 miliard korun. Odhad výnosnosti prezentovali experti Ministerstva spravedlnosti a potvrdily je i analýzy InsolCentra. Rozdíl v neprospěch věřitelů tedy činí minimálně 100 miliard korun,“ píše InsolCentrum.