Neděle 23. července. Svátek má Libor.

Pořídit si vlastní bydlení není jednoduché. Prázdných bytů je však plno

Monika Lukešová

Bytová dostupnost se poslední dobou podle mnohých zlepšuje. Podle většiny lidí je možnost získání bytu sice v podstatě špatná, ale situace je příznivější než v minulých letech. Ležáků, tedy bytů, které jsou prázdné a za momentální cenu takřka neprodejné, je stále mnoho.

Podle průzkumu ČSOB byla bytová dostupnost velmi dobrá a poměrně dobrá pro 24 procent lidí. Za špatnou ji označilo 70 procent. Loni se situace zlepšila a pozitivně vidí možnost získání bytu 33 procent lidí, ale za špatnou ji považuje stále přes 60 procent. Za naprosto nejhorší považují Češi finanční možnosti k založení rodiny, tato situace je nepříznivá pro 76 procent. Přitom jen v Praze je mnoho bytů, ve kterých nikdo nebydlí.

Byty se staví, ale ležáky se neprodávají

Nejvíce dokončených bytů bylo podle Českého statistického úřadu v roce 2007. Nejméně se jich dostavělo minulý rok. Dokončené byty samozřejmě souvisí se zahájenou výstavbou, ale například v roce 2006 bylo dokončeno 30 190 bytů a zahájená výstavba byla u 43 747 bytů. Záleží také na tom, na jak dlouho jsou projekty naplánovány. Některé developerské projekty se vlečou několik let, jiné se dostavují za rok až za dva.

Graf 1. – Vývoj počtu zahájených a dokončených bytů graf-pocty-bytu

V průběhu let také přibylo tzv. ležáků, tedy dokončených, ale neprodaných bytů. Podle společnosti Ekospol je nejvíce takových bytů na Praze 3. Na konci letošního čtvrtletí bylo v celkem 1915 ležáků, a to jen v projektech s 50 a více byty. Typickým ležákem je byt zkolaudovaný v roce 2009 v Praze 3 nebo v Praze 4. Špatně prodejné zkolaudované byty tvoří podle Ekospolu zhruba 28 procent z celkové nabídky nových bytů v Praze. Developery to ale netrápí a tyto byty nijak zvlášť nezlevňují.

I z hlediska jednotlivých ležáků však třeba rozlišovat. „Městský obvod Praha 4 je obrovským rozvojovým územím, které dlouhodobě patří mezi čtyři nejvíce poptávané. Velký počet ležáků v této lokalitě je tedy způsoben mixem několika faktorů – špatně zvolené mikrolokality projektu, vysoké prodejní ceny nebo nízké kvality bytů, stavebním provedením počínaje a např. špatnými vnitřními dispozicemi bytů konče,“ vysvětluje Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti EKOSPOL.

Například Žižkov by se mohl s trochou nadsázky přejmenovat na Ležákov. Mnozí k této části Prahy mají sice vřelý vztah, ale příliš kupujících toto nadšení nesdílí. „Tady je hledání příčin o mnoho jednodušší – za vysokým počtem ležáků stojí hlavně nereálná cenová očekávání prodávajících. Pokud si klienti mohou koupit např. byt 1+kk do dvou milionů v sousední a často i lépe dopravně dostupné lokalitě Prahy 9, těžko si někdo koupí obdobný byt za 4 miliony na Žižkově,“ dodává Korec.

Podle Českého statistického úřadu byla průměrná hodnota jednoho bytu v bytovém domě v roce 1997 1,08 milionu korun, kdežto v roce 2010 se cena vyšplhala na 2,58 milionu. Nejčastější velikost kupovaných bytů se za 13 let nezměnila a lidé stále preferují 2+1.

Výdaje za bydlení zvyšují hlavně energie

Češi v průměru vydají za nájem a ostatní náklady spojené s bydlením přes 25 procent z toho, co vydělají. U obcí do dvou tisíc obyvatel nájemné dokonce tvoří nejmenší složku z plateb na bydlení. Nejvíce se prodraží náklady na elektřinu, plyn a paliva. Na druhém místě je v těchto oblastech běžná údržba a drobné úpravy bytu, pak dodávka vody a až čtvrtá položka je nájemné. Ve větších městech je pochopitelně nájemné vyšší, ale i tak je až druhou nejdražší složkou výdajů.

Graf 2. – Struktura vydání za bydlení v % v roce 2010 u domácností podle velikosti obce

graf-struktura

 

Anketa: Je bydlení drahé?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *