Pořídit si vlastní bydlení není jednoduché. Prázdných bytů je však plno

Podle průzkumu ČSOB byla bytová dostupnost velmi dobrá a poměrně dobrá pro 24 procent lidí. Za špatnou ji označilo 70 procent. Loni se situace zlepšila a pozitivně vidí možnost získání bytu 33 procent lidí, ale za špatnou ji považuje stále přes 60 procent. Za naprosto nejhorší považují Češi finanční možnosti k založení rodiny, tato situace je nepříznivá pro 76 procent. Přitom jen v Praze je mnoho bytů, ve kterých nikdo nebydlí.

Byty se staví, ale ležáky se neprodávají

Nejvíce dokončených bytů bylo podle Českého statistického úřadu v roce 2007. Nejméně se jich dostavělo minulý rok. Dokončené byty samozřejmě souvisí se zahájenou výstavbou, ale například v roce 2006 bylo dokončeno 30 190 bytů a zahájená výstavba byla u 43 747 bytů. Záleží také na tom, na jak dlouho jsou projekty naplánovány. Některé developerské projekty se vlečou několik let, jiné se dostavují za rok až za dva.

Graf 1. – Vývoj počtu zahájených a dokončených bytů 

V průběhu let také přibylo tzv. ležáků, tedy dokončených, ale neprodaných bytů. Podle společnosti Ekospol je nejvíce takových bytů na Praze 3. Na konci letošního čtvrtletí bylo v celkem 1915 ležáků, a to jen v projektech s 50 a více byty. Typickým ležákem je byt zkolaudovaný v roce 2009 v Praze 3 nebo v Praze 4. Špatně prodejné zkolaudované byty tvoří podle Ekospolu zhruba 28 procent z celkové nabídky nových bytů v Praze. Developery to ale netrápí a tyto byty nijak zvlášť nezlevňují.

I z hlediska jednotlivých ležáků však třeba rozlišovat. „Městský obvod Praha 4 je obrovským rozvojovým územím, které dlouhodobě patří mezi čtyři nejvíce poptávané. Velký počet ležáků v této lokalitě je tedy způsoben mixem několika faktorů – špatně zvolené mikrolokality projektu, vysoké prodejní ceny nebo nízké kvality bytů, stavebním provedením počínaje a např. špatnými vnitřními dispozicemi bytů konče,“ vysvětluje Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti EKOSPOL.

^REKLAMA

Například Žižkov by se mohl s trochou nadsázky přejmenovat na Ležákov. Mnozí k této části Prahy mají sice vřelý vztah, ale příliš kupujících toto nadšení nesdílí. „Tady je hledání příčin o mnoho jednodušší – za vysokým počtem ležáků stojí hlavně nereálná cenová očekávání prodávajících. Pokud si klienti mohou koupit např. byt 1+kk do dvou milionů v sousední a často i lépe dopravně dostupné lokalitě Prahy 9, těžko si někdo koupí obdobný byt za 4 miliony na Žižkově,“ dodává Korec.

Podle Českého statistického úřadu byla průměrná hodnota jednoho bytu v bytovém domě v roce 1997 1,08 milionu korun, kdežto v roce 2010 se cena vyšplhala na 2,58 milionu. Nejčastější velikost kupovaných bytů se za 13 let nezměnila a lidé stále preferují 2+1.

Výdaje za bydlení zvyšují hlavně energie

Češi v průměru vydají za nájem a ostatní náklady spojené s bydlením přes 25 procent z toho, co vydělají. U obcí do dvou tisíc obyvatel nájemné dokonce tvoří nejmenší složku z plateb na bydlení. Nejvíce se prodraží náklady na elektřinu, plyn a paliva. Na druhém místě je v těchto oblastech běžná údržba a drobné úpravy bytu, pak dodávka vody a až čtvrtá položka je nájemné. Ve větších městech je pochopitelně nájemné vyšší, ale i tak je až druhou nejdražší složkou výdajů.

Graf 2. – Struktura vydání za bydlení v % v roce 2010 u domácností podle velikosti obce