Přetrvávají nejasnosti ohledně projektové dokumentace po prvním červenci 2024

Podle zjištění České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) je vysoce pravděpodobné, že řada podání nebude kompletní. Projektanti i sami stavebníci jen chtěli formálně využít poslední možnost před aplikací nového stavebního zákona a příslušných vyhlášek.

Klíčovou je přitom nová vyhláška č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb (z konce května 2024) a nová vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu (z poloviny června). ČKAIT oceňuje poměrně velkorysé tříleté přechodné období. Až do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle NSZ jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení podané předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních právních předpisů.

To je zásadní, zároveň však nejvíce matoucí. Od 1. července 2024 totiž již neplatí zažitá posloupnost dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby (DÚR) – dokumentace pro stavební povolení (DSP) – dokumentace pro provádění stavby (DPS, tzv. prováděčka). Stavebníci, kteří ještě nemají rozhodnutí o umístění stavby, mohou předložit tzv. DÚR+, doplněnou o architektonicko-stavební a stavebně konstrukční řešení, které je definováno v 13. příloze nové vyhlášky o projektové dokumentaci.

Na první pohled to vypadá jako zjednodušení. Komora však zde nachází hned dvě úskalí. Stavba sice bude povolena jen v jednom povolovacím řízení, avšak s výjimkou hasičů, kteří si vyhradili právo vyjadřovat se až k prováděcí dokumentaci. Zatímco povolovací dokumentace je jednodušší, prováděcí dokumentace má být mnohem podrobnější, než je tomu nyní. Právě v tom tkví druhý háček. Smluvní strany si musejí nově dojednat povinnosti a plnění. Dosud přitom nejsou jasně definovány standardy výkonů při zpracování dokumentace podle nových vyhlášek a nového stavebního zákona.

^REKLAMA

„Pokud bych to měl shrnout, procesně od 1. července postupujeme podle nového stavebního zákona, ale obsahově můžeme přechodně využívat předchozích předpisů. To může znamenat velký chaos, zvlášť u veřejných zakázek. A to jak u těch, kde již byla uzavřena smlouva a probíhá plnění, tak i u těch, kde dosud probíhá výběrové řízení, jež však bylo zahájeno podle dosavadních předpisů. Jak tedy postupovat dále? Znamená to, že ke všem existujícím smluvním vztahům je třeba uzavřít dodatek? Je možné i nyní uzavírat smlouvy rozjednané podle dosavadního zákona a vyhlášek, když procesně musíme postupovat jinak? Obávám se, že směr ukáže až praxe stavebních úřadů po 1. červenci,“ konstatuje Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Hrozí paralýza stavebních úřadů?

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě se obává paralýzy stavebních úřadů v důsledku souběhu zásadní změny procesu povolení záměru stavby a digitalizace podání. Zcela určující vliv to bude mít na oblast veřejných zakázek. Zadání těch vyhlášených, a často i vysoutěžených, do 30. června 2024 s vysokou pravděpodobností nebude odpovídat novým povolovacím procesům, ani nové struktuře projektové dokumentace staveb. Inženýrská komora v této souvislosti upozorňuje, že nejistota, podle jaké dokumentace má být stavební záměr povolen, se může týkat tisíců staveb po celé České republice.

Podle Ministerstva pro místní rozvoj ČR bude rozhodným stavem pro posouzení, zda postupovat podle starého (v rámci přechodných ustanovení a tedy dosavadní vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb), nebo nového zákona a vyhlášky č. 131/2024 Sb. skutečnost, zda práce na projektové dokumentaci byly započaty do 30. června 2024 u ostatních staveb, respektive do 31. prosince 2023 u vyhrazených staveb. To musí u příslušného stavebního úřadu doložit projektant nebo architekt.

„Podle jiných právních názorů však nelze z přechodných ustanovení nového stavebního zákona jednoznačně vyčíst, že práce na projektové dokumentaci musí být zahájeny do 30. června 2024 a že tedy nelze po 1. červenci 2024 zahájit práce na dokumentaci podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., pokud nebyly práce zahájeny do 30. června 2024,“ upozorňuje František Konečný., člen představenstva a předseda Legislativní komise ČKAIT.

Inženýrská komora si uvědomuje, že jde o složité téma. Ale důsledky se týkají všech stavebníků, ať jde o veřejnou, nebo soukromou sféru. „Mají totiž vliv na cenu za projektové práce, která závisí na jejich rozsahu. Od počátku jsme tvrdili, že přechodná ustanovení mají kopírovat dosavadní procesní postup. Tím by všichni získali tři roky na přípravu a absorpci předpisů a vyhlášek nového stavebního zákona, zvlášť v kombinaci s procesem digitalizace. Nestalo se. A my se obáváme zbytečných sporů mezi zadavateli, stavebníky a autorizovanými osobami,“ doplňuje František Konečný.

Naráží tím na jednu z největších změn NSZ: dosavadní dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení nebo tzv. zjednodušené společné řízení je v rámci žádosti o povolení stavby nahrazena rozšířenou verzí dokumentace pro rozhodnutí o umístění stavby.

^REKLAMA

Problémy tak může nyní způsobovat nejen povolování, ale později i nový způsob kolaudace staveb. Nový stavební zákon stanovuje výrazně zjednodušenou dokumentaci pro povolení stavby, a tedy i následně pro její kolaudaci. Ovšem řada dotčených orgánů může vzhledem k nízké podrobnosti této příliš zjednodušené dokumentace, tzv. DUR+, požadovat podrobnější.

Například hasiči si rovnou v novém zákoně vymínili právo vyjadřovat se u většiny staveb opět dvoustupňově, tedy nejen při povolení záměru, ale i k dokumentaci pro provádění stavby. Tato dokumentace však není uvedena v požadavcích ke kolaudaci. Při kolaudaci se podle NSZ má podle výkladu ČKAIT posuzovat jen to, zda je stavba realizována v souladu s ověřenou dokumentací pro povolení stavby. V důsledku by to mohlo znamenat, že hasiči budou v některých případech kolaudovat stavbu podle tzv. prováděčky, ale stavební úřad podle DUR+.

ČKAIT na tyto problémy s příliš zjednodušenou dokumentací upozorňovala již od samého záměru rekodifikace stavebního práva v roce 2018.

„Celých šest let jsme varovali před povolováním staveb jen podle DUR, později DUR+, neboť podle zkušeností stavebních inženýrů to nepovede ke zrychlení či zjednodušení povolovacího řízení, naopak by to mohlo celý proces zkomplikovat. Doporučovali jsme zjednodušení dokumentace na úroveň rozsahu dosavadní dokumentace pro společné řízení, kterou zavedla poslední velká novela starého stavebního zákona a která se velmi osvědčila. Bohužel si některé subjekty prosadily povolování podle jen kosmeticky doplněné dokumentace pro umístění stavby. Toto nezměnily ani následné novely. Všichni původní tvůrci zákona od něj nyní dávají ruce pryč a Ministerstvo pro místní rozvoj jako garant tohoto zákona se nyní musí pokusit objasnit všechny nejasnosti a proškolit nejen stavební úřady, ale i autorizované osoby. Obávám se, že dojde k tomu, před čím jsme varovali. A budou třeba další novely,“ doplňuje Robert Špalek.

ČKAIT proto ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR chystá na léto sérii sedmi školení pro autorizované osoby, které by měly do procesu povolovacího řízení staveb podle nového stavebního zákona vnést větší jistotu.