Příspěvek na bydlení 2014: Vzroste až o 592 Kč

Každoroční zvýšení maximálního příspěvku na bydlení přišlo i v letošním roce. Nájemníkům vzroste přitom více než vlastníkům nemovitostí – a to až o 3,78 %.
Výše příspěvku na bydlení se odvíjí především od příjmů domácnosti a výše nákladů na bydlení zahrnující jak nájemné či obdobný výdaj u vlastnického a družstevního bydlení, tak náklady na energie. Velmi podstatnou součástí jsou ale tzv. normativní náklady, které určují maximální výši nákladů na přiměřené bydlení. A právě tyto normativní náklady Vláda na svém posledním prosincovém zasedání zvýšila.
Na příspěvek na bydlení mají nárok rodiny, kterým 30 % (v Praze 35 %) jejich příjmů nestačí na úhradu nákladů na bydlení – a stát jim příspěvkem dorovná výdaje právě na tuto hranici. Normativní náklady přitom určují přiměřenost bydlení. Pokud domácnost vydává za bydlení více, než kolik činí normativní náklady, výše příspěvku se počítá z nich a k dalším výdajům se nepřihlíží.
Výpočet výše příspěvku na bydlení je následující: Příjem domácnosti je vynásoben 0,3 (pro Prahu 0,35) a výsledek se odečte od skutečných nákladů na bydlení, případně od normativních nákladů, jsou-li tyto nižší. Do příjmů se zahrnují též některé sociální dávky, např. přídavky na děti či rodičovský příspěvek.
Od roku 2012 je omezena délka pobírání příspěvku na bydlení. Domácnost na něj má nárok pouze 84 měsíců v 10 po sobě jdoucích letech. V průběhu desetiletí tak může rodina příspěvek pobírat „jen“ 7 let. Lhůta se začala počítat od 1. 1. 2012 a příspěvek pobíraný dříve se nezapočítává. Omezení se také nevztahuje na domácnosti penzistů nad 70 let (starší 70 let musí být všichni členové domácnosti) a na lidi se zdravotním postižením, kteří bydlí v pro ně upravených nebo postavených bytech.
Oproti předešlému roku se normativní náklady zvýšily výrazně méně. Zatímco mezi roky 2012 a 2013 příspěvek stoupl až o 6,5 %, nejvyššího zvýšení se pro letošní rok dočkaly čtyř a vícečlenné domácnosti žijící v obcích ve velikosti od 10 do 50 tisíc obyvatel (o 3,78 %). Nejméně normativní náklady stouply pro jednočlenné domácnosti bydlící v bytě či rodinném domě v družstevním nebo osobním vlastnictví (o 1,18 %). Rozhodná inflace přitom dosáhla 1,1 %.
Tabulka 1: Nárůst normativních nákladů v nájemním bydlení pro rok 2013
Počet osob v rodině |
Počet obyvatel obce |
||||
Praha |
nad 100 tis. obyvatel |
50 000 – 99 999 obyvatel |
10 000 – 49 999 obyvatel |
do 9 999 obyvatel |
|
jedna |
2,96% |
3,22% |
3,27% |
3,50% |
3,09% |
dvě |
3,08% |
3,34% |
3,40% |
3,62% |
3,25% |
tři |
3,14% |
3,39% |
3,46% |
3,68% |
3,33% |
čtyři a více |
3,23% |
3,50% |
3,56% |
3,78% |
3,46% |
Zdroj: Vlastní výpočet na základě Nařízení vlády ze dne 18. 12. 2013
U vlastnického a družstevního bydlení nezáleží na velikosti obce, v níž se byt či rodinný dům nachází.
Tabulka 2: Nárůst normativních nákladů ve vlastnickém a družstevním bydlení pro rok 2013
Počet osob v rodině |
Normativní náklady |
jedna |
1,18% |
dvě |
1,33% |
tři |
1,45% |
čtyři a více |
1,52% |
Zdroj: Vlastní výpočet na základě Nařízení vlády ze dne 18. 12. 2013
Normativní náklady jsou poměrně vysoké. Teoreticky na nejvyšší příspěvek na bydlení mohou dosáhnout čtyř a vícečlenné domácnosti žijící v Praze. Pokud by rodina neměla žádný příjem (což vzhledem k započítání dalších sociálních dávek do příjmu je vysoce nepravděpodobné), obdržela by od státu 18 899 Kč. Samozřejmě za předpokladu, že její náklady na bydlení budou dosahovat alespoň této částky.
Tabulka 3: Normativní náklady v nájemním bydlení pro rok 2013
Počet osob v rodině |
Počet obyvatel obce |
||||
Praha |
nad 100 tis. obyvatel |
50 000 – 99 999 obyvatel |
10 000 – 49 999 obyvatel |
do 9 999 obyvatel |
|
jedna |
7 711 Kč |
6 156 Kč |
5 873 Kč |
5 028 Kč |
4 809 Kč |
dvě |
11 081 Kč |
8 952 Kč |
8 566 Kč |
7 409 Kč |
7 110 Kč |
tři |
15 096 Kč |
12 312 Kč |
11 807 Kč |
10 294 Kč |
9 903 Kč |
čtyři a více |
18 899 Kč |
15 542 Kč |
14 932 Kč |
13 108 Kč |
12 636 Kč |
Zdroj: Nařízení vlády ze dne 18. 12. 2013
U vlastnického a družstevního bydlení nerozhoduje velikost obce, v níž se byt či dům nachází. Počítáno je tak pouze s náklady na údržbu, které jsou nezávislé na velikosti obce, náklady na pořízení bydlení, které se v jednotlivých obcích liší, jsou opomíjeny. A tak zatímco rozdíl mezi normativními náklady vlastnického a družstevního bydlení a normativními náklady v nejmenších obcích je zanedbatelný (dosahuje cca 6 – 8 %), rozdíl v Praze je znatelný (38 – 42 %).
Tabulka 4: Normativní náklady ve vlastnickém a družstevním bydlení pro rok 2013
Počet osob v rodině |
Normativní náklady |
jedna |
4 448 Kč |
dvě |
6 644 Kč |
tři |
9 263 Kč |
čtyři a více |
11 792 Kč |
Zdroj: Nařízení vlády ze dne 18. 12. 2013
Systém příspěvku na bydlení je mnohem efektivnější než výstavba „sociálního bydlení“, které vede k tvorbě vyloučených oblastí nebo ke korupci. Navíc (byť v podobě 7 let z 10 minimální) motivace k řešení finanční a bytové situace rodiny vede k efektivnějšímu využití veřejných prostředků. Rodina, která se dostane do svízelné situace, může získat pomoc rychleji, než by se pro ni nalezl „sociální byt“.

Předchozí článek: « Příjem z pronájmu je daňově výhodný
Následující článek: Hypotéka: Jak ji lépe pochopit? »
592 kc´blabol
Příspěvek na bydleni my osobně klesl sice jen o desetikoruny.Dotazem na pracovnici UP my bylo řečeno,že to klesá všem v tomto roce.
doplatek na bydlení
Dobrý den,chtěla bych se zeptat,kdybych si chtěla zažádat o doplatek na bydlení musím být zaevidována na úřadu práce?(V září si jdu dodělat poslední rok školy.)Takže budu chodit do školy…
Nájemní smlouvu s trvalým pobytem mám.Jsem 8 měsíců po odchodu z DD a dostávala jsem hmotnou nouzi(živobytí) tenhle měsíc mě asi vyřadili z evidence,protože,jsem tam nepřišla na poslední návštěvu.(Finančníbproblémy)Ještě,když jsem tam chodila,tak jsem oznámila,že jdu do školy,okopírovali si papíry(školu jsem měla přerušenou) jakto tedy,stím je?Děkuji