Ve skutečnosti 1 % nejbohatších Američanů má ze svého čistého jmění pouze 9 % vázaných ve vlastním domě. Naopak u střední třídy zjistíme, že její čisté jmění obsažené v hlavních nemovitostech je 63 %. Tento holý fakt odhalil ve svém výzkumu ekonom z New York University Edward Wolff, který se ve svých studiích zabývá rozdělením bohatství. Wolff měl v rámci analyzování spotřebitelských financí (statistiku vydává čtvrtletně Fed) možnost nahlédnout do velmi odlišných portfolií těch nejbohatších a středních tříd.
Obr. č. 1: Rozložení majetku střední a vyšších tříd v USA, zdroj: Edward Wolff
Wolff ve své analýze zjistil, že 1 % nejbohatších Američanů disponuje s čistým jměním v hodnotě více než 7,8 milionu dolarů. Téměř polovina jejich hrubých aktiv je držena v neveřejných obchodních podílech a jiných nemovitostech. Dalších 27 % ze svého kapitálu mají zahrnutých v cenných papírech, jako jsou firemní akcie, podílové fondy a osobní trusty.
Ve skutečnosti je pouze hrstka jejich bohatství spjata s osobním sídlem.
Diametrálně odlišný obraz můžeme spatřit u střední třídy (tvoří přibližně 60 % americké populace). Kdy téměř dvě třetiny z jejich jmění je umístěno právě v osobních sídlech. Na příkladu můžeme snadno pochopit, proč vlastně. Představme si, že mladá rodina si pořídila dům za 5 000 000 korun, z čehož 3 500 000 korun je hypotéka, a 1 500 000 korun je částka v hotovosti. Po zaplacení nákladů včetně hypotéky zůstane rodině málo peněz pro další investice. Po umoření hypotečního úvěru pak může nastat situace, že má většinu majetku alokovanou v nemovitosti.
REKLAMA
Značně odlišný finanční profil můžeme spatřit u vyšší střední třídy, která tvoří 19 % populace USA. Vyšší střední třída má podle Wolfové metodiky majetek více než 400 000 dolarů, ale méně než 7,8 milionu dolarů. Ve vlastním obchodním kapitálu a ve finančních aktivech má táto skupina méně osobních financí než bohatí. Rovněž méně jejich finančních prostředků je zahrnuto v bydlení, což je zase rozdíl oproti střední třídě. Značnou část svého jmění směřuje vyšší střední třída na důchodové účty.
Údaje Edwarda Wolffa ukazují, v jakém poměru se podílejí na celkových aktivech různé třídy. Z obrázku je patrné, že primárním aktivem, které vlastní střední třída, jsou rezidence. Menší část aktiv je potom soustředěna v penzijním a životním pojištění.
Cílem Wolffova výzkumu je vysvětlit důvod, proč nedávná recese byla mnohem obtížnější pro střední třídu. Rovněž výzkum poukazuje na skutečnost, proč bylo oživení ekonomiky pro mnohé zklamáním. Trh s nemovitostmi roste pomalu, zatímco ziskovost podniků registruje strmý růst. Jinými slovy řečeno, mohli jsme spatřit pomalý růst u hlavních aktiv středních tříd a na druhou stranu výrazný nárůst aktiv těch nejbohatších.
