Čtvrtek 09. dubna. Svátek má Dušan.

Pronájem bytu: jaké opravy hradí majitel a jaké nájemce, aneb co je to drobná oprava

Pronájem bytu: jaké opravy hradí majitel a jaké nájemce

Hana Bartušková

Při bydlení se to občas stane. Rozbije se okno, poškrábe se podlaha, spadne polička nebo se na zdi objeví flek, z jakéhokoliv důvodu. Pokud je byt váš, tak to asi budete chtít opravit a náklady si zaplatíte z vlastní kapsy. Pokud ale bydlíte v pronájmu, tak je dobré si ujasnit, kdy musíte opravu platit vy a kdy majitel bytu.

Pronájem bytu: jaké opravy hradí majitel a jaké nájemce

Podle občanského zákoníku by měl nájemce provádět drobné opravy a běžnou údržbu bytu. To není úplně nejpřesnější specifikace. Proto také problematiku dále upravuje Nařízení vlády č. 308/2015 Sb. Platí, že vzájemná práva a povinnosti by si měli mezi sebou pronajímatel a nájemce vyřešit ve smlouvě. Která by měla řešit i to, kdo zaplatí jakou opravu v bytě. Pokud ale ve smlouvě takové ustanovení chybí, použije se právní úprava daná vládním nařízením.

Co musí nájemce udržovat

Vládní nařízení specifikuje tzv. běžnou údržbu, což jsou základní úkony, díky kterým zůstává byt obyvatelný a čistý, neztrácí na své hodnotě. Běžnou údržbou se také byt udržuje funkční, proto se k běžné údržbě řadí kontrola a udržování i trvalých částí bytu, jako jsou vestavěné skříně nebo další vybavení.

Co je tedy běžná údržba:

  • čistění podlah,
  • tapetování nebo malování,
  • oprava omítek,
  • čištění vodovodních výtoků,
  • odsavačů par a digestoří,
  • sprch a vodovodních baterií,
  • pravidelné kontroly sporáku, vařičů a trouby,
  • čištění kuchyňské linky
  • a vestavěného nábytku…

K běžné údržbě tak víceméně patří běžný úklid a další úklid, který se dělá třeba jen jednou ročně. Navíc se k běžné údržbě řadí i kontrola určitého zařízení, například revize plynového kotle, kterou je povinen zajistit nájemce. A také je povinen ji zaplatit.

Co musí nájemce opravovat?

Kromě běžné údržby přijde ale někdy řada i na tu méně běžnou. Něco se pokazí, něco se zašpiní, něco přestane fungovat. Kdo platí opravy drobné a kdo ty větší?

Opravy drobné platí nájemce. Věcně a přesně tyto drobné opravy specifikuje opět Nařízení vlády č. 308/2015 Sb., k takovým opravám patří například: opravy podlah, prahů a lišt, opravy dveří a oken, opravy světel, vypínačů a zásuvek, opravy uzavíracích ventilů plynu i armatur na rozvodech vody, opravy sprch, van, sporáku, trouby, kuchyňských linek a vestavěných skříní, stejně tak i opravy drobných součástek. Toto je jen část ze seznamu, úplný výpis najdete v §4 daného nařízení.

Co platí majitel bytu

Opravy, které nejsou tak úplně drobné, hradí majitel. Jak se ale pozná nedrobná oprava? Nařízení jasně stanovuje hranici 1000 Kč na jednu opravu, do tohoto limitu hradí opravu nájemce, nad tento limit hradí majitel. Do limitu se nezapočítávají náklady na dopravu a další spojené s opravou.

Kromě toho nařízení stanovuje roční náklad a jeho maximální limit pro drobné opravy. Ten činí 100 Kč na metr čtvereční nemovitosti, například byt o velikosti 60 m2 má tak limit na drobné opravy 6000 Kč za rok. Jakmile je tento limit překročen, veškeré další náklady bez ohledu na to, jestli jsou drobné nebo větší, platí majitel.

Majitel nemovitosti také platí náklady na opravu, pokud závada znemožňuje obývání bytu, hradí náklady na výměnu vnitřního vybavení, pokud tyto nejde opravit. Také by měl zajistit náhradu jakéhokoliv zařízení, které je součástí pronajímané nemovitost a které je nefunkční.

Také si přečtěte: Kdo platí jakou opravu v bytě

Kdo platí, když něco havaruje?

Pokud se stane v bytě či domě větší nehoda, či havárie, kterou je nutné okamžitě opravit, tak je nájemník povinen okamžitě toto oznámit majiteli. Pokud to neudělá, tak je zodpovědný za vzniklé škody. Stejně tak je zodpovědný za opravu škod, které vznikly jeho přičiněním a platba za opravy jde na jeho účet. Opravu může zaplatit i majitel, má ovšem potom právo toto vymáhat po nájemci.

Pro případ havárie, třeba úniku plynu nebo vytopení bytu, má navíc majitel právo vstoupit do bytu i bez souhlasu nájemce. Pokud hrozí, že by došlo k znehodnocení bytu. Dále platí, že v případě, kdy nájemce plánuje delší než dvouměsíční nepřítomnost, je povinen toto oznámit majiteli a zanechat mu kontakt na osobu, která bude mít k bytu klíče, pokud by došlo k nečekané události a bylo by nutno vstoupit. Třeba pro případ havárie.

Tweet 20

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *