Trend ve výstavbě rodinných domů je neúprosný. Ubývá vícegeneračních domů, staví se spíše přízemní bungalovy a na větších pozemcích rostou menší stavby. Za něco mohou stavební předpisy, ovšem mnohé je způsobeno změnou preferencí domácností.
Statistika Českého statistického úřadu vypovídající o výstavbě rodinných domů sahá až do roku 1997. A zatímco výstavba co do množství postavených staveb dlouhodobě roste, jejich velikost klesá. Kupříkladu průměrná zastavěná plocha rodinným domem v roce 1997 činila 144,7 m2 a vzrostla do konce 90. let na 148,9 m2, v roce 2011 činila průměrná rozloha rodinného domu jen 138,9 m2. Nejmenší přitom byla v prvním „krizovém“ roce 2008 – 133,6 m2.
Stabilně ovšem klesá počet podlaží. V roce 1997 jich rodinné domy měly v průměru 2,4, v posledním roce dostupných statistik jen 1,9. Za čtrnáct let se „ztratila“ celá polovina patra. Není tak divu, že klesla i celková kubatura staveb: z 948,7 m3 na 766,7 m3.
Tabulka 1: Velikost dokončených rodinných domů
|
Rok |
Počet |
Počet bytů na 1 dům |
Průměrná kubatura domu (v m3) |
Průměrný počet podlaží |
Průměrná plocha |
||
|
domů |
bytů |
stavebního pozemku (v m2) |
zastavěná (v m2) |
||||
|
1997 |
5 919 |
6 509 |
1,10 |
948,7 |
2,4 |
887,6 |
144,7 |
|
1998 |
7 633 |
8 336 |
1,09 |
954,7 |
2,4 |
902,6 |
145,7 |
|
1999 |
8 458 |
9 238 |
1,09 |
974,2 |
2,4 |
909,1 |
148,9 |
|
2000 |
9 701 |
10 466 |
1,08 |
949,2 |
2,4 |
906,6 |
146,8 |
|
2001 |
9 972 |
10 693 |
1,07 |
904,9 |
2,2 |
964,0 |
144,9 |
|
2002 |
11 009 |
11 716 |
1,06 |
881,3 |
2,2 |
982,5 |
142,7 |
|
2003 |
10 772 |
11 397 |
1,06 |
860,0 |
2,2 |
1 062,0 |
141,1 |
|
2004 |
12 681 |
13 302 |
1,05 |
834,3 |
2,1 |
1 089,4 |
139,3 |
|
2005 |
12 833 |
13 472 |
1,05 |
823,4 |
2,1 |
1 106,2 |
139,1 |
|
2006 |
12 689 |
13 230 |
1,04 |
793,6 |
2,1 |
1 079,9 |
136,3 |
|
2007 |
16 360 |
16 988 |
1,04 |
766,5 |
2,0 |
1 072,9 |
134,0 |
|
2008 |
18 930 |
19 611 |
1,04 |
757,9 |
2,0 |
1 098,5 |
133,6 |
|
2009 |
18 346 |
19 124 |
1,04 |
749,0 |
2,0 |
1 150,9 |
134,1 |
|
2010 |
19 122 |
19 760 |
1,03 |
770,6 |
1,9 |
1 071,2 |
136,0 |
|
2011 |
16 849 |
17 385 |
1,03 |
766,7 |
1,9 |
1 066,5 |
137,2 |
Zdroj: ČSÚ
Jednoznačný trend je i v úbytku vícegeneračních novostaveb rodinných domů. Počet bytů na jeden rodinný dům klesl z 1,10 na 1,03 během 14 let.
Za trendem není ekonomická krize
Klesající velikost rodinných domů není zapříčiněna finanční krizí a následnou hospodářskou recesí. Ta započala v roce 2008, ovšem trend poklesu je patrný již od roku 2000. Naopak pokles zastavěné plochy se zastavil v krizovém roce a od té doby se trend naopak znovu mírně otáčí.
Jednou z příčin je změna preferencí, která je patrná ze snižování počtu bytů na jeden dům. Lidé si staví rodinné domy pro jednu generaci, a tudíž není potřeba tak velkých staveb.
Důvod lze hledat ale i v cenové hladině. Ceny stavebních prací a stavebních materiálů rostly v minulosti rychleji než průměrné ceny v indexu spotřebitelských cen – a rychleji než kupní síla obyvatel. Ve vztahu k ceně výstavby rodinných domů jsou tak domácnosti chudší než v minulosti. Lidé si tedy nemohou finančně dovolit větší domy.
Navíc roste velikost stavebních pozemků. Za tímto trendem nestojí ani tak zájem lidí stavět si menší domy na větších prostorech, ale stále častější omezení plynoucí z územních plánů, které umožňují rozdělení stavebních pozemků pouze na určité minimální rozlohy. Navíc diktují i maximální podíl zastavěnosti daného pozemku.
Menší rodinné domy jsou tak důsledkem kombinace změny preferencí, ekonomických faktorů a regulace územními plány.
