Umístění FVE panelů do památkových zón přestává být tabu. Jaká jsou pravidla?
Klimatické změny a potřeba výstavby OZE
Jak uvádí sám Národní památkový ústav, řešení klimatické krize je nezbytné, ale nesmí přivodit krizi kulturního dědictví. Je tak třeba najít dlouhodobě udržitelný přístup pro instalaci fotovoltaických zařízení a zároveň „nesmí dojít k rezignaci na ochranu a zachování architektonického dědictví a jeho kulturních hodnot.“ Celková plocha památkově chráněných území v současnosti pokrývá přibližně 2,5 % rozlohy ČR.
„Věřím, že metodika Národního památkového ústavu transparentně a dostatečně srozumitelně přispěje k objektivnímu posuzování možnosti umístění fotovoltaických systémů v památkově chráněných územích České republiky,“ uvedla při představení metodiky veřejnosti generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková. Ačkoliv metodický materiál není právně závazný, má pomoci sjednotit rozhodovací praxi v ČR.
Kulturní památky nebo ochrana území?
Posuzování instalace fotovoltaických panelů vyplývá ze zákona o státní památkové péči. Ten rozlišuje jednak kulturní památky (tj. objekty), anebo chráněná území (památkové rezervace a památkové zóny). Důvody právní ochrany se u památek a území odlišují.
„Ze skutečnosti, že do zákona je zavedena ochrana území, vyplývá, že chráněny jsou specifické hodnoty území, nejen vybrané objekty. Zároveň platí, že většina objekt v památkově chráněném území se na jeho hodnotách podílí,“ připomíná Státní památkový ústav v metodickém materiálu. U památkově chráněných území tak nedostačuje posouzení dotčeného objektu, ale je třeba posuzovat v kontextu celého území.
REKLAMA
U kulturních památek je podle NPÚ umísťování fotovoltaických zdrojů obecně nežádoucí a každou instalaci je třeba posoudit individuálně. Povolena bude pouze ve specifických a výjimečných situacích, a to za podmínky, že systém bude pohledově skrytý. Umístění v chráněném území orgán státní památkové péče posoudí opět individuálně, a to dle stupně a charakteru chráněného území. U památkových rezervací a památek Světového dědictví je fotovoltaika opět nežádoucí. „Případné výjimky se týkají velmi specifických případů (v památkových rezervacích), např. novostaveb či atypických řešení při obnově moderní architektury. Umístění tohoto zařízení je možné pouze v situacích, kdy by jeho zamítnutí nebylo důvodné, protože nedochází ke konfliktu s kulturně-historickými hodnotami,“ připomíná Státní památkový ústav. V ochranných pásmech je umístění fotovoltaiky považováno za akceptovatelné, nedojde-li k narušení pohledové hodnoty území nebo kulturní památky.
Instalace FVE v památkových zónách je možná, při splnění podmínek
Při umisťování fotovoltaických zařízení do památkových zón je metodický materiál méně přísný. Doposud úřady umístění fotovoltaik spíše zamítaly, nově jsou dána pravidla po posuzování, kdy je umístění možné. Fotovoltaickou elektrárnu má na své střeše i Národní divadlo, které je kulturní památkou.
To je totiž obecně možné, pokud nenaruší kulturně-historické hodnoty. Význam zde hraje celkový pohled. „Pro osazení FVZ jsou potenciálně akceptovatelné areály nebo ucelené části chráněných území, které se vymykají charakteru památkově chráněného území (…), například objekty s plochou střechou. Příkladem mohou být novostavby, panelové stavby, výškové stav by, industriální areály (včetně brownfieldů), velkovýrobní zemědělské a skladové areály, přízemní garáže ve vnitroblocích a další,“ píše NPÚ.
NPÚ připouští umístnění i na šikmé střechy, pokud půjde o instalaci na odvrácenou pohledovou stranu (pohledově neakcentovanou). V dnešní době, kdy existují i fotovoltaické tašky, může úřad památkové péče stanovit dodatečné podmínky pro vzhled fotovoltaického zařízení, umístění ale obecně nevylučuje.
Zdroj : Národní památkový ústav
