Vyplatí se nyní nahradit plynový kotel? Pokud ano, za co a kdy?
To jsou jen některé otázky, které řeší nejen majitelé rodinných domů. Zvažují návrat k uhlí nebo hledají ekologičtější alternativy jako fotovoltaiku a zejména tepelné čerpadlo. I zde je ale řada možností a otázek vyžadujících závažná rozhodnutí.
Plyn jako zdroj energie opouští spotřebitelé zpravidla ze tří důvodů, z nichž nejsilnější je aktuálně ten ekonomický, tedy prudké zdražení plynu a nejistý vývoj ceny v budoucnu. Dalším důvodem je produkce emisí CO2 při spalování plynu, jde tedy o ekologicky nepreferovaný zdroj. Zároveň je plyn v případě dodávek z Ruska vnímán jako neetický a odklon od něj je vhodný z hlediska energetické soběstačnosti, resp. nezávislosti na ruském plynu.
Lidé proto často zvažují přechod na tepelné čerpadlo. Stojí ovšem před několika možnostmi a variantami. A to jak ti, kteří řeší novostavbu, původně plánovali plynový kotel a nyní se znovu rozhodují o způsobu vytápění, vaření, ohřevu teplé vody, tak zejména ti, kteří již plynový kotel mají a musí se rozhodnout, zda jej ponechat, zcela nahradit nebo si jej nechat jako zálohu.
„Nejprve je třeba se rozhodnout, zda se zbavit plynu úplně, včetně vaření. Tato varianta se nabízí u novostaveb a také, pokud je kotel na plyn starší než 15 let. Pokud ale máte plně funkční plynový kotel, byla by škoda jej vyhodit a doporučuji ho ponechat a doplnit menším tepelným čerpadlem,“ vysvětluje varianty Marek Bláha, jednatel IVT Tepelná čerpadla.
„Tato varianta je také vhodná, pokud současný topný systém vyžaduje teplotu topné vody nad 60 °C a nechcete měnit radiátory za větší. Třetí možností, jak ušetřit co nejvíce plynu, a přitom co nejméně investovat do tepelného čerpadla, je přidání čerpadla vzduch/vzduch. Jde v podstatě o jednotku, která dokáže topit i chladit, tedy fungovat i jako klimatizace,“ doplňuje Marek Bláha. Tato varianta navíc nezasahuje do topného systému a instalace je rychlá a velmi jednoduchá.
REKLAMA
Varianta I
U první varianty, tedy úplné náhrady plynového kotle tepelným čerpadlem, je třeba vyhodnotit, zda lze tepelným čerpadlem bez výrazné změny celého topného systému (výměny radiátorů) dosáhnout stejného komfortu vytápění jako stávajícím plynovým kotlem. Např. zda systém s plynovým kotlem nevyžadoval vyšší teploty, než jakých dosáhne tepelné čerpadlo, tedy kolem 75 °C, zatímco pro úsporný provoz tepelného čerpadla je potřebná teplota do 55 °C.
V řadě případů došlo s časem k zateplení domů a výměnám oken a systém s kotlem na vysokou teplotu je zbytečně předimenzován a tepelné čerpadlo tak bude vyhovovat.
„Lze to zjistit jednoduchou zkouškou. Pokud se bude venkovní teplota 2-3 dny držet kolem nuly, nastavte teplotu vody ve vašem systému kolem 45 °C, a pokud nebude v těchto dnech nikde v objektu teplotní diskomfort, bude osazení tepelným čerpadlem vyhovující,“ radí Marek Bláha.
Vhodné pro tepelné čerpadlo jsou zejména objekty s podlahovým nebo stropním vytápěním, protože u nich je potřebná teplota vody v systému nízká, kolem 35 °C.
Dále je třeba zjistit, zda je v domě prostor pro umístění vnitřní jednotky, a zároveň při volbě tepelného čerpadla vzduch/voda pro umístění venkovní jednotky i s ohledem na její produkci hluku. A při volbě čerpadla země/voda, zda je pozemek dostatečně velký pro umístění vrtu nebo plošného kolektoru.
Mezi největší výhody úplné náhrady plynového kotle tepelným čerpadlem patří minimální provozní náklady na vytápění a ohřev vody plus zrušením plynu v domě odpadají revize komínů a paušální platby za plynovou přípojku.
REKLAMA
Další výhodou je autonomní regulace tepelného čerpadla – řídí se samo a při správném nastavení se klient nemusí o nic starat.
Varianta II
Varianta dvě ponechává plynový kotel jako zálohu a tepelné čerpadlo se podílí na úsporném vytápění. Opět platí potřeba technické proveditelnosti jako u varianty jedna, tedy je třeba prostor pro umístění vnitřní jednotky a podmínky pro umístění té venkovní. V tomto případě není omezení maximální teploty vody do topného systému a postačuje čerpadlo s nižším výkonem, a tedy i s nižší investicí. Teplá užitková voda je celoročně ohřívána tepelným čerpadlem.
„Plynový kotel zůstává jako záloha a jeho spotřeba se sníží o 70 – 90 %. Tepelné čerpadlo opět funguje autonomně a jen si při nízkých venkovních teplotách připne kotel tzv. na výpomoc, nebo při extrémně nízkých teplotách plně přepne na plynový kotel,“ zdůrazňuje Marek Bláha.
Varianty III
Třetí varianta, přidání nezávislého vytápění tepelným čerpadlem vzduch/vzduch a zachování plynového kotle jako zálohy, je vhodná pro menší objekty nebo prostory, kde je využívána převážně jedna větší místnost, typicky obývací pokoj s kuchyňským koutem, kde nevadí o dva stupně nižší teplota v ložnici a chodbě.
Bonusem je nízká vstupní investice, snížení spotřeby plynu je o 50 – 80 %. Instalace je rychlá a jednoduchá, nevyžaduje změny v topném systému ani samostatné prostory pro umístění jednotek. Je třeba počítat s horším sdílením tepla. Teplo se do objektu dostává foukáním teplého vzduchu do jedné místnosti, obdobně jako při chlazení klimatizací. Přes dveře se následně dostává do dalších místností. Stávající plynový kotel vypomůže v okamžiku teplotního diskomfortu v jiných místnostech.
Svou roli při rozhodování o využití tepelného čerpadla hraje i otázka času, tedy kdy se do případné výměny kotle nebo jeho doplnění tepelným čerpadlem pustit.
„Pokud máte např. na dva roky fixovanou dobrou cenu plynu, nejste v časové tísni, protože na naplánování, dodávku a instalaci doporučuji devět měsíců až jeden rok. Za tuto dobu se dá vše zvládnout,“ ujišťuje Marek Bláha.
Doporučuje také dobře zvážit výši investice. Rozmyslet se, zda volit spíše jednodušší a levnější řešení ale s pouze částečnou úsporou plynu, nebo přistoupit k vyšší investici, ale s výrazně vyšší úsporou nejen za plyn, ale i celkových nákladů na energie, jako je tomu např. u systému země/voda. Tato čerpadla mají nejen výrazně nižší spotřebu elektřiny, ale také náklady na servis a přitom podstatně delší životnost než ostatní systémy.
