Jak zrekonstruovat bytový dům s půjčkou pro SVJ?

V České republice působí v současné době přibližně 9 000 bytových družstev (BD) a 62 000 SVJ. Většina bytových domů ve vlastnictví BD či správě SVJ potřebuje opravu, modernizaci či rekonstrukci.
Nastřádané příspěvky do fondu oprav často na větší práce nestačí. V takovém případě je řešením bankovní úvěr. Většina bank problém s poskytováním těchto úvěrů nemá. Ve většině případů jde o úvěry bez zajištění, za bankou totiž stojí zákon, který jí ručení zajistí.

Úvěr bez zajištění se „zajištěním“

Podle Občanského zákoníku § 1194, odst. 2 ručí totiž každý vlastník za dluhy SVJ: „za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech.“ To je to samé, jako kdyby každý vlastník bance podepsal ručitelské prohlášení. U BD banka ale vyžaduje zajištění formou biankosměnky, protože podle zákona družstevník za nic neručí.
„Ze zkušeností ČSOB vyplývá, že úvěry pro tyto subjekty jsou minimálně rizikové, a tudíž uplatňované požadavky banky jsou dostačující,“ uvedl tiskový mluvčí ČSOB Patrik Madle. Přestože se banka občas s delikvencí při splácení těchto úvěrů potýká, jde pouze o jednotky případů. Například ČSOB nemusela přistoupit k vypovězení úvěrové smlouvy, k realizaci zajištění a k soudnímu vymáhání dlužné částky ani jednou za 15 let.
Specifické úvěry pro SVJ přesto neposkytují všechny banky. Některé banky mají ale pro SVJ jiné řešení. „Na financování mohou SVJ použít kontokorent k účtu, což je neúčelový úvěr bez nutnosti zajištění. Kontokorent se sjednává k našemu účtu bez poplatků, který řada SVJ využívá, a lze ho získat až do výše 3 miliony korun,“ uvedl Zdeněk Kovář z Fio banky. Úroková sazba těchto úvěrů je však mnohonásobně vyšší než u úvěrů specifických pro SVJ.

Specifické úvěry pro SVJ

Úrokové sazby nezajištěných úvěrů na rekonstrukci pro SVJ jsou velmi podobné těm hypotečním poskytovaných fyzickým osobám, tedy kolem dvou procent. Svou roli hraje nízké riziko a ručení ze zákona.
Banky samozřejmě posuzují každý případ individuálně. Zajímá je především bonita SVJ včetně schopnosti splácet úvěr, potřebují také souhlas s úvěrem ze shromáždění vlastníků. Dále vyžadují doložit právní subjektivitu, aktuálně platné stanovy, investiční záměr, účel, finanční situaci společenství, a to většinou ve formě výpisů z běžného účtu za poslední tři měsíce a daňového přiznání, pokud bylo podané. Důležitá je také pojistná smlouva na bytový dům.

Úvěr až 500 tisíc na byt

Úvěry bez zajištění poskytují banky a stavební spořitelny až do výše 500 tisíc korun na bytovou jednotku (například Českomoravská stavební spořitelna či Wüstenrot). Česká spořitelna či Raiffeisen stavební spořitelna nejdou bez zajištění za hranici 350 tisíc korun na byt a ČSOB a UniCredit 300 tisíc korun na byt.
Banky nemají problém poskytovat ani úvěry vyšší, v takovém případě ale vyžadují zajištění nemovitosti. Těchto případů však bývá poskrovnu. Například u ČSOB, která poskytuje více než třetinu všech úvěrů SVJ a BD na trhu, jde maximálně o pět případů ročně.
Fond oprav je zpravidla jediným zdrojem příjmů SVJ. Banku tedy zajímá, kolik SVJ měsíčně do fondu oprav vybírá. Standardně získá SVJ okolo 25 korun za metr čtvereční. Z toho je pak na splátku úvěru použito většinou 70 až 85 procent. Cílem této podmínky je, aby fond oprav stále alespoň o něco narůstal a dům byl připraven na případné neočekávané výdaje.

Dluhy BD a SVJ klesají

Zadluženost BD a SVJ vrcholila v roce 2014, kdy měly rozpůjčováno téměř 87 miliard korun. V loňském roce klesla zadluženost na necelých 81,5 miliard korun a očekává se, že se bude trvale a plynule snižovat.
„Naprostá většina těchto úvěrů byla těmito klienty používána na investice spojené s opravou či rekonstrukcí, které přinesly jednak snížení energetické náročnosti domu (a tím i nižší platby bydlících např. za teplo), ale současně i zkvalitnily bydlení v domě jako takové (a tím i zvýšily hodnotu bytů v revitalizovaném domě),“ dodává Patrik Madle.

^REKLAMA