Novostavba bytového domu s galerií na Malé Straně je unikát

Stavět v historickém centru Prahy, zvláště v tak dosud intaktním prostředí Malé Strany, je téměř nadlidský úkol, který vyžaduje cit, trpělivost a velkou dávku pokory. Každý zásah do takového prostředí musí být promyšlený, citlivý a v souladu s jeho atmosférou. V duchu těchto zásad vznikl bytový dům s galerií v horní části ulice Tržiště na Malé Straně. Na místě ruiny opuštěné dílny ve zcela zpustlé zahradě skryté za historickou obvodovou zdí dnes stojí objekt, který propojuje funkci bydlení a výstavního prostoru. Architekt prof. Ladislav Lábus navrhl současnou stavbu, která přirozeně navazuje na okolní zástavbu a zároveň zachovává jedinečnou atmosféru a ducha místa.

„Novostavba bytového domu s galerií v unikátním prostředí Malé Strany byla ovlivněna významem historického prostředí lokality. Hledali jsme současné výrazové prostředky a zároveň vycházeli z tradičních forem stavebních prvků, ale používali jsme je v současném pojetí. Hledali jsme symbiózu přítomnosti s historickými hodnotami, ve snaze najít nové možnosti a rozvíjet současné aplikace přirozeného světa tradiční architektury a stavitelství, kterých si na historické architektuře tak vážíme a svým způsobem závidíme jejich vstřícné působení a vnímání. Snažili jsme se skloubit atmosféru Malé Strany s potřebami dnešního života. Chtěli jsme navrhnout dům, který nebude dominantou, ale přirozenou součástí svého okolí, a přitom bude naplňovat současné požadavky na kvalitní bydlení,“ říká architekt Ladislav Lábus.

Architektura domu vychází z tvaru pozemku lemovaného několikrát zalomenou obvodovou zdí, který v půdorysu připomíná písmeno D. Západní a jižní část domu tvoří zaoblená kaskádovitě klesající obvodová stěna – plenta zděné fasády ovinutá kolem domu, jehož ostatní vnitřní části vycházejí z klasického pravoúhlého půdorysu. Konstrukčně jde o podélný dvoutrakt s nosnými zdmi z cihelného zdiva Porotherm a se stropy z bílého pohledového monolitického betonu vylitého do bednění z nehoblovaných prken. Část kamenné hradby je prezentována pod skleněnou podlahou v suterénu galerie. V nejvyšší části je dům zakončen pultovou střechou opatřenou pálenou krytinou Tondach Bobrovka, další části střechy tvoří pochozí terasy opatřené dřevěnými rošty. Výběr tradiční krytiny, použité i na ochranu horní plochy obvodové zdi, zachovává charakteristickou podobu střech i zdí Malé Strany a navazuje na okolní historickou architekturu.

V přízemí je umístěna galerii přístupná přes zahradu skrytá za zaoblenou zděnou fasádou. Uzavřenost prostoru galerie vychází z potřeby využití ploch stěn na obrazy i omezení přístupu denního světla, aby bylo dosaženo vhodného prostředí pro vystavovaná umělecká díla. V prvním obytném patře se nachází menší byt orientovaný obytnými místnostmi přes terasu a lodžii s atraktivními výhledy do klidného okolního prostředí. Druhé patro tvoří prostorný mezonet, který využívá i podkroví pod pultovou střechou, kde je vložené obytné mezipatro s přístupem na horní střešní terasu s výhledy na Malou Stranu a Hradčany. Mezipatro je vizuálně propojeno s obytnou částí na spodní úrovni bytu otvorem v podlaze překrytým pochozím sklem, který přivádí světlo do hlubší části dispozice a zároveň prostory bytu propojuje a tím i zvětšuje.

^REKLAMA

„Světlo prostupuje domem i díky řešení prostoru schodiště s proskleným výtahem a proskleným stěnám orientovaným na terasy nebo do dvoupodlažní lodžie, které otevírají výhledy z interiéru směrem na okolní historickou zástavbu až po panorama Strahovského kláštera. Hledali jsme kompromis mezi relativní uzavřeností historických staveb a otevřeností současné architektury. Uplatněný třeba použitím velkých otevřených prosklených stěn – pavlačí pohledově skrytých v lodžii či na terasách a za žaluziemi okenic. Sledovali jsme současnou paralelu velkorysosti fasád palácových staveb na Malé Straně s velkým měřítkem plných ploch zdí a stavebních otvorů – zdvojených oken a velkých lodžií. Uzavřeností uliční fasády a skrytostí otevřených ploch domu jsme naplňovali nejen estetické parametry, ale i uživatelské vlastnosti stavby i jejího vztahu vůči okolí. Otevřené části jsou z důvodu udržení intimity stavby i sousední zástavby umístěny v místech mimo bezprostřední kontakt se sousedy, a přitom poskytují zcela otevřené i dálkové výhledy. Kontext s okolním prostředím je uplatněn rovněž v drobném členění objemů stavby pomocí obytných teras, reagujícím na měřítko historické zástavby,“ uvádí architekt.

Interiér stavby pokračuje v duchu střídmosti a precizního detailu. Charakter prostoru určují pečlivě zvolené materiály a řada prvků vyráběných na míru. Nepřehlédnutelné jsou stropy z bílého pohledového betonu s otisky nehoblovaných prken, které vytvářejí přirozený kontrast k teplým dubovým podlahám. „Dominantním prvkem veřejných prostor domu je eliptické schodiště s jemným ocelovým prutovým zábradlím, jehož spirálovitě rozvinutá hmota působí jako skulptura, která elegantně propojuje jednotlivá podlaží,” uvádí architekt Ladislav Lábus.

Na míru vznikla i řada vestavěných prvků interiéru, třeba ocelový nábytek ve vstupní hale galerie a v mezipatře mezonetu s povrchem upraveným technikou brynýrování. Materiálovou škálu stavby doplňují kletované štukové povrchy a velké prosklené plochy, které vnitřním prostorům bytů otevírají výhledy na okolní zástavbu. Interiéry bytů navržené architektkou Terezou Dvořákovou byly zrealizované jen z části. Pouze vestavěné prvky bez volného nábytku, například zakřivená knihovna z masivního dřeva nebo některá osvětlovací tělesa.

Samotná realizace byla mimořádně náročná také nepřístupností staveniště. Romanticky klikatá úzká ulička na Malé Strany neumožňovala použití těžké techniky – na staveniště nemohlo projet ani nákladní auto nebo stavební jeřáb, a tak se veškerý materiál musel dopravovat po malých částech menšími vozy a stavebními výtahy. I proto padla volba na cihelné zdivo Porotherm, s nímž se snadno manipuluje a které umožnilo stavbu realizovat i v takto stísněných podmínkách.

Významnou součástí projektu se stala i obnova původní ohradní zdi, která jako jediná na pozemku podléhala památkové ochraně. Její technický stav byl ale natolik špatný, že nezbývalo než ji rozebrat a znovu vystavět ze stejných cihel. Možnosti recyklace stavebních materiálů jsou dnes velice aktuálním tématem, které zděné stavby staví do nových pozic z hlediska celistvě pojímané udržitelnosti v architektuře. „Nová zeď má stejnou výšku i proporce jako původní a dotváří uzavřený charakter pozemku se zahradou. Dům za ní působí nenápadně a neruší okolní zástavbu, takže do prostředí Malé Strany zapadá zcela přirozeně,” dodává profesor Lábus.

Projekt bytového domu s galerií je důkazem, že i v historickém jádru města lze realizovat novostavbu, která splňuje požadavky moderního bydlení a zároveň citlivě navazuje na charakter svého okolí. Kvalitu architektonického i stavebního řešení potvrdila řada ocenění, která stavba získala – mimo jiné Cenu Svazu podnikatelů ve stavebnictví a nominaci na cenu Stavba roku 2024, Cenu veřejnosti ve Stavbě roku hl. m. Prahy 2024 a cenu Grand Prix Architektů 2025 v kategorii bytových staveb.