Rostoucí důraz na obranu mění evropský trh komerčních realit

Ve své nejnovější studii s názvem „Obrana v pohybu: Jak posilování a transformace evropských ozbrojených sil mění poptávku po nemovitostech“ identifikuje společnost Colliers v Evropě celkem 38 klíčových center s koncentrací obranného průmyslu. Každé z nich se vyznačuje specifickým zaměřením a kompetencemi, které ovlivňují výběr lokalit a požadavky na typ a parametry budov ze strany nájemců.

Poptávka po nemovitostech se mění

Evropa prochází bezprecedentním rozvojem zbrojních aktivit, který se stále výrazněji promítá do struktury a charakteru komerčních nemovitostí. Lokality obranného průmyslu, jež se v minulých desetiletích formovaly spíše živelně na okrajích průmyslových měst, dnes přitahují nájemce se specifickými požadavky na prostor, zabezpečení a technologické zázemí.

Podle expertů Colliers dochází k posunu i v samotném umístění těchto aktivit – část z nich se přesouvá z odlehlých výrobních areálů blíže do městských inovačních lokalit: „Dochází k posunu od jednoúčelových průmyslových objektů k bezpečným hybridním budovám, které integrují prostory pro výzkum a vývoj, kanceláře a lehký průmysl. Nájemci stále více upřednostňují flexibilní budovy se specializovanou infrastrukturou a vysokými bezpečnostními standardy, zejména v rámci zavedených inovačních center,“ vysvětluje Josef Stanko, ředitel oddělení průzkumu trhu ve společnosti Colliers.

S tím souvisí i rostoucí nároky na technické a provozní parametry budov. Klíčovou roli hrají bezpečnostní opatření, jako je kontrolovaný přístup, dohled a dodržování předpisů souvisejících s obranou. Důležitá je také kapacita infrastruktury, zejména dostatečné napájení, logistické zázemí a technologické vybavení. Specifické požadavky se objevují i v oblasti práce se specializovanými či potenciálně nebezpečnými materiály. Kritickým faktorem pak zůstává lokalita, kde nájemci upřednostňují dostupnost kvalifikované pracovní síly a dopravní infrastruktury.

^REKLAMA

Roli v rozvoji těchto lokalit hrají také investiční toky. Kapitál směřující do obranného a obranně-technologického sektoru se stále více koncentruje do technologicky vyspělých oblastí, což dále posiluje jejich význam a zároveň zvyšuje nároky na odpovídající realitní zázemí.

Rozdílná poptávka

Studie Colliers také upozorňuje na rozdílné požadavky tradičního obranného průmyslu a firem zaměřených na obranné technologie: „Tradiční obranný průmysl nadále vyžaduje těžké výrobní závody, velké logistické sklady a venkovní skladovací prostory. Naproti tomu firmy zabývající se obrannými technologiemi poptávají flexibilní prostory pro výzkum a vývoj a lehký průmysl, testovací prostředí a zabezpečené kanceláře a hybridní kancelářsko-laboratorní prostory,“ upozorňuje Josef Stanko s tím, že tyto rozdíly odrážejí technologický přerod celého odvětví. Ten se zároveň projevuje i rozšiřováním sektoru mimo tradiční oblasti směrem k technologiím, jako jsou kybernetická bezpečnost, umělá inteligence či autonomní systémy.

Víceúrovňová struktura

Colliers v rámci evropského ekosystému obranných technologií identifikoval tříúrovňovou strukturu. Sektoru vévodí Velká Británie, Německo, Francie a Turecko, následované specializovanými high-tech zeměmi, jako jsou Švédsko, Itálie, Španělsko, Polsko a Norsko, a novými hráči, jako jsou Finsko, Estonsko a Ukrajina. Na regionální úrovni patří mezi hlavní centra obranného průmyslu Londýn a jihovýchod Anglie, Mnichov spolu s Bavorskem, pařížský region a řada center napříč Tureckem.

Napříč Evropou lze tato centra rozdělit do tří základních typů: inovační a technologická centra zaměřená na výzkum a vývoj, průmyslové a inženýrské regiony podporující výrobu a integraci systémů a vojenské, námořní a logistické uzly navázané na operační infrastrukturu.

Česká stopa

Proměna obranného sektoru se stále výrazněji promítá také do České republiky. Těžiště českého obranného průmyslu leží především ve východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kde působí klíčoví výrobci pozemní techniky – například Excalibur Army ze skupiny CSG ve Šternberku. Pardubický kraj pak tvoří specializovaný hub pro radarové a elektronické systémy a zároveň je domovem inovativních společností poskytujících úderné a dronové zbraňové systémy.

Segment nicméně expanduje i do jiných krajů. Nejvýraznější investicí v segmentu bezpilotních technologií je nový závod Primoco UAV v Písku za 750 milionů korun s kapacitou 300 letounů ročně. Rostoucí poptávka po zabezpečených výrobních halách, R&D prostorách a testovacích plochách se tak začíná rozšiřovat i do nových regionů. Podíl obranných společností na poptávce po průmyslových prostorách je ale na volném trhu mizivý.

„Nemovitosti se stávají nedílnou součástí obranné transformace – a schopnost nabídnout správný typ prostor bude pro řadu lokalit klíčovým faktorem dalšího růstu,“ říká na závěr Josef Stanko.