Tepelné čerpadlo zvýší cenu nemovitosti a přiláká kupující. Pozor na energetický dluh

Tepelné čerpadlo představuje efektivní způsob, jak v rodinném nebo bytovém domě řešit vytápění. V současné době jde vedle kotle na biomasu o hlavní druh vytápění, na jehož pořízení lze čerpat štědré dotace, a to až ve výši poloviny celkové ceny tepelného čerpadla. Tepelná čerpadla mají oproti jiným druhům vytápění velmi malý příkon, například ve srovnání s elektrokotlem mají čtyřnásobnou účinnost.

Vytápění, které je ekonomické a ekologické

Z jedné kilowatthodiny elektřiny vyrobí elektrokotel jen jeden kilowatt tepla, kdežto tepelné čerpadlo přemění každou spotřebovanou kilowatthodinu elektřiny na několik kilowatthodin tepla. Návratnost tepelného čerpadla závisí na cenách elektřiny i na tom, zda je dům zateplený. „Záleží samozřejmě na typu objektu, může to být i do 2 let. Obecně u bytových domů je při kombinaci FVE, tepelné čerpadlo a chytré řízení energií úspora 25 % ročně. To při investici 1 milion Kč znamená úsporu 250 000 Kč ročně a návratnost do 4 let,“ říká Martin Müller, manažer technické podpory společnosti Acond. To znamená podstatné snížení nákladů na vytápění díky reálným a stabilním úsporám i značnou energetickou soběstačnost.

Pro kupující nemovitosti je tepelné čerpadlo lákavé, neboť tuto investici již sami nemusí řešit. Navíc se tepelné čerpadlo jasně odrazí v energetickém štítku neboli průkazu energetické náročnosti budovy (PENB). Již několik let musí být budovy v Česku opatřovány tzv. energetickým štítkem, a to v případě že chcete nemovitost prodat nebo pronajmout. Štítek zajišťují energetičtí specialisté, jde o placenou službu. Pokud by prodávající energetický štítek nedodal, získá nemovitost označení třídy G, což označuje mimořádně nehospodárnou nemovitost. To může mnoho kupujících odradit, takže je škoda si štítek nenechat zpracovat.

Vliv na energetický štítek

Při posuzování energetické náročnosti budovy bere energetický specialista v úvahu všechny faktory, které mají vliv na spotřebu energie. Patří sem například způsob větrání, kvalita zateplení, stav oken a dveří, přítomnost technologií využívajících obnovitelné zdroje energie nebo způsob vytápění. Ke snížení energetické náročnosti přispívá například instalace kondenzačního kotle, kotle na biomasu nebo tepelného čerpadla.

^REKLAMA

Tepelné čerpadlo zvýší energetickou třídu nemovitosti

Nemovitosti, které spadají do nejvyšších energetických tříd, mají vždy vyšší cenu než nemovitosti s nižší třídou. To, kolik se zaplatí v nemovitosti za energie, je zejména po energetické krizi velmi důležitý faktor při rozhodování nad koupí nemovitosti.

Příkladem může být realizace společnosti Acond v Milevsku na Písecku. Zde proběhla v roce 2024 instalace tepelného čerpadla v domě s 48 bytovými jednotkami. Čerpadlo vhodně doplnilo fotovoltaickou elektrárnu na střeše a vyřešilo spotřebu elektřiny, která se v elektrárně vyrobila a byl jí v určitých obdobích dne nadbytek.

„U našeho vzorového projektu v Komenského ulici v Milevsku například díky tomuto řešení poklesly náklady na ohřev teplé vody o více než 60 %. Současně se však kombinací opatření v podobě zateplení i využití fotovoltaiky a tepelného čerpadla změnil PENB z energetické třídy C až na A, a tím se současně zvýšila hodnota objektu,“ popisuje Martin Müller.

Nejde přitom jen o bytové domy. Výrazně může tepelné čerpadlo „vylepšit“ cenu také u rodinného domu. „Z našich zkušeností při prodejích rodinných domů vyplývá, že například při vybavení domu tepelným čerpadlem jeho cena vzroste až o 200 procent pořizovací hodnoty tepelného čerpadla,“ potvrzuje Lumír Kunz ze společnosti FérMakléři.cz. „Pokud tedy vybavíte svůj dům tepelným čerpadlem v hodnotě 250 tisíc korun, cena domu vzroste klidně o 500 tisíc korun,“ dodal Lumír Kunz.

Pozor na energetický dluh

Pořízení fotovoltaiky na rodinný dům nemusí automaticky znamenat zvýšení jeho tržní hodnoty. Záleží především na tom, zda je systém správně navržen a jeho výkon odpovídá skutečné spotřebě domácnosti.

V Česku má fotovoltaickou elektrárnu instalovanou necelých 200 tisíc rodinných domů, což představuje přibližně 11,5 % z celkového počtu 1,7 milionu obydlených rodinných domů. Přebytky z FVE lze ideálně využít pro provoz tepelného čerpadla. Až pětina domů však podle odborníků využívá naddimenzovaný systém, který se majitelům v rozumném horizontu finančně nevrátí – a může tak paradoxně snižovat hodnotu nemovitosti.

„Naopak u vhodně dimenzovaných systémů dochází ke zvýšení tržní hodnoty domu, a to až o 10 až 12 %. Přibližně čtvrtina domů však na hodnotě ztrácí kvůli tomu, že jejich majitelé dosud neinvestovali do žádných energetických úspor. Kupci proto často požadují slevu, která reflektuje tento ‚energetický dluh‘ předchozích vlastníků,“ uzavírá Lumír Kunz.