„U bankrotů fyzických osob podnikatelů pozorujeme neustálý nárůst případů řešených oddlužením, tedy způsobem typickým pro nepodnikatelské subjekty. Zatímco v roce 2008 soudy povolily oddlužení pouze u 3 % případů, předloni se tak řešila už polovina případů, vloni dvě třetiny a letos se oddlužení aplikovalo průměrně v 79 % případů,“ uvedla vedoucí analytického oddělení CRIF – Czech Credit Bureau, Věra Kameníčková.
Stále roste nejen počet osobních bankrotů, ale taky návrhů na ně. Insolvenci neboli osobní bankrot může vyhlásit na základě soudního povolení jakákoli fyzická osoba, jejíž dluhy nepocházejí z podnikání a navíc musí splnit dané podmínky. Jako je například stálé zaměstnání.
V případě, že soud oddlužení povolí, bude dotyčný dlužník muset žít po dobu pěti let jen z životního minima. Životní minimum pro jednotlivce je momentálně pouze 3 140 korun. Ostatní vydělané peníze půjdou na pokrytí dluhů. Člověk se také musí zaručit, že během těch pěti let splatí minimálně 30 procent ze svého celkového dluhu. Počet osobních bankrotů stále roste.
„Více bankrotů za jeden měsíc bylo od ledna 2008 vyhlášeno pouze v říjnu minulého roku a v letošním lednu. Meziroční nárůst se přesto drží na 35 %, což je podstatně nižší dynamika než v předchozích letech. Počet návrhů na osobní bankrot podaných v dubnu vzrostl meziměsíčně o 339 na 2 354,“ uvedla Kameníčková.
Lidé si půjčují velké sumy
V poslední době je trendem v půjčování konsolidace. Jenže tím, že si klienti sloučí úvěry do jednoho, tak sice splácí méně, ale roste tak průměrná hodnota odprodávaných pohledávek.
REKLAMA
Dlužníkům nepomáhá klesající ekonomika a rostoucí nezaměstnanost. Průměrný dluh před čtyřmi lety nepřekročil částku 100 tisíc korun a dnes je to přes 200 tisíc korun. Důvodem jsou také velké možnosti zakoupení různého zboží na splátky, nebo relativně snadné pořízení kreditní karty. Do dluhové pasti pak lidé mohou spadnout velice snadno.
Mnozí dlužníci se snaží splácet do posledních sil hlavně půjčky na bydlení. O střechu nad hlavou tak většinou nikdo nechce přijít. Proto při finančních problémech lidé nesplácejí hlavně menší dluhy.
„Struktura nesplácených pohledávek po splatnosti je v České republice velmi rozmanitá. Pokud se klient dostane do problémů se splácením svých závazků, obecně jako první nesplácí ty z nich, které bezprostředně neohrožují kvalitu jeho života. Jako první proto nesplácí krátkodobé spotřebitelské úvěry a splátkové prodeje, faktury za různé čerpané služby, splátky leasingu apod,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.
Každý by měl zvážit, na jaké zboží si půjčí peníze, případně které zaplatí kreditní kartou. Rozhodně není od věci spočítat si, zda rodinný rozpočet další půjčka nezatíží na tolik, aby došlo k finančním problémům. U kreditních karet je také dobré dávat si pozor na rychle ubíhající bezúročné období. Pokud do té doby dlužník peníze nesplatí, úrok, který mu banka napočítá, ho jistě nepotěší.
REKLAMA
