Hypotéky jsou opět velmi levné. Jak se zorientovat v nabídkách bank?

Omezení týkající se výše zadlužení a úhrnu splátek úvěrů vůči příjmům klienta u hypotečních úvěrů začalo platit od loňského října. Klientům nedovoluje půjčit si více než devítinásobek ročních příjmů a na měsíční splátky úvěrů vydávat více než 45 % měsíčního příjmu. Toto opatření znatelně zhoršilo dostupnost bydlení, což se projevilo i v citelném propadu objemu sjednaných hypoték. I přes to, že Česká národní banka (ČNB) letos dále zvyšovala svoji dvoutýdenní repo sazbu, byly banky nucené jít se sazbami hypoték opět dolů.
„Prostor ke snižování sazeb tu evidentně byl a stále je. Na začátku roku sazby vyšplhaly až na úrovně kolem 3 procent, v září se však nejnižší nabídkové sazby hypoték na pětiletou fixaci bez rizikového pojištění dostaly na 2,29 procenta p.a., v říjnu pak na 2,37 procenta. U hypoték s rizikovým pojištěním se dvě třetiny bank dostanou se sazbou pod 2,5 procenta p.a.,“ uvádí David Eim, místopředseda představenstva společnosti Gepard Finance. „Tlak na snižování sazeb zřejmě bude pokračovat. Lze očekávat reakci bank, kterým utíká levnější konkurence, což vidíme na říjnových číslech, kdy nejvyšší nabídkové sazby spadly z 3,59 procenta na 2,75 procenta. U nejnižších sazeb je pak 2procentní hranice už tak blízko, že její prolomení není úplně nepravděpodobné,“ domnívá se David Eim.
Vyznáte se v nabídkách bank?
Pro každého klienta nemusí být otázka úrokových sazeb hypotečních úvěrů dobře čitelná. Banky totiž své podmínky komunikují různým způsobem. „Některé banky zveřejňují takzvané garantované sazby, z nichž poskytují další slevy. Jiné komunikují minimální sazby, které jsou podmíněny splněním různých podmínek. A ještě další banky komunikují něco mezi tím. K tomu všemu existují různé marketingové akce a výsledkem je velmi nepřehledná směsice podmínek,“ popisuje David Eim.
Levnější hypotéky výměnou za služby navíc
Nejčastějším příkladem, jak dosáhnout na nižší sazbu, je aktivní používání běžného účtu banky nebo sjednání rizikového pojištění. To většinou kryje rizika úmrtí či invalidity, někdy také dlouhodobější pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání či péče o člena rodiny. Pro klienta, který otázku případných rizik nemá vyřešenou jinak, se může jednat o vhodný produkt a sleva z úrokové sazby je samozřejmě vítána. Otázka rizikového pojištění má však i možná negativa.
„Především je to fakt, že v případě pojištění k hypotéce se jedná o takzvané skupinové pojištění – to u některých klientů nemusí dostatečně respektovat jejich individuální situaci,“ uvádí David Eim. „Druhým možným negativem je, že se někdy banky snaží navodit dojem, že z pohledu nákladů je úvěr s rizikovým pojištěním výhodnější než bez něj. Pro klienta, který kupuje pojištění jako službu, se může jednat o vhodné řešení. Pokud by se ale klient rozhodl uzavřít rizikové pojištění, jež nepotřebuje, pouze kvůli výhodnější úrokové sazbě, pak čistě z pohledu nákladů se takový krok nikdy nevyplatí,“ upozorňuje David Eim.
Úrokové sazby jsou stále velmi nízké. Případného růstu se neobávejte
I když se dnes sazby hypotečních úvěrů nepohybují na svých historických minimech jako v roce 2016 a v úvodu roku 2017, stále se jedná o sazby velmi příznivé. Jejich aktuální výše by ale neměla být hlavním impulsem k tomu, aby si klient vzal či nevzal hypoteční úvěr. „Rozhodně nedoporučuji jen kvůli snaze o získání co nejlepší sazby něco uspěchat. I když si klient vezme hypotéku za půl roku nebo třeba za rok s případnou vyšší sazbou, z pohledu tak dlouhodobého úvěru, jakým je hypotéka, to nebude hrát zásadní roli,“ upozorňuje David Eim. „Pro ilustraci by rozdíl v měsíční splátce hypotečního úvěru ve výši 2 200 000 korun se splatností 30 let při změně sazby o 0,3 procentního bodu činil asi 350 korun. Takový rozdíl nestojí za to, aby se něco uspěchalo,“ uzavírá David Eim.