Klíčové evropské stavby příštích let – nejdelší tunel na kontinentu i dokončení dálnice D1

Investice evropských států do infrastruktury každoročně mapuje polská stavební společnost Budimex. Nedávná statistika Budindex 2020/21 ukázala, že nejvíce peněz do stavebnictví dávají země střední a východní Evropy. Přestože je lídrem žebříčku Finsko, hned za ním se umístilo Polsko následované Rakouskem, Litvou a Rumunskem. Česká republika se mezi zeměmi Evropské unie zařadila až na 17. místo. Procentuální podíl investic do výstavby zde tvoří 6 % HDP.

„Celé území Evropské unie je nyní jedním velkým staveništěm. V roce 2020 investovala unie více než 720 miliard eur do rozvoje infrastruktury a staveb, což je více než hrubý domácí produkt Česka a Polska dohromady. Většina projektů v současné Evropě vzniká mezinárodním financováním a spoluprací, což jen dokazuje silnou provázanost evropských států,“ říká Artur Popko, prezident společnosti Budimex SA.

Evropa bude mít druhý nejdelší železniční tunel

Rozsah stavebních projektů v Evropě lze nejlépe doložit několika právě probíhajícími pracemi. Patří mezi ně například výstavba železničního tunelu pod Brennerským průsmykem na pomezí rakouských a italských Alp, která je vyčíslena na bezmála 200 miliard korun a je tak nejdražší investicí v Rakousku. Po dokončení v roce 2028 se do povědomí zapíše jako nejdelší železniční tunel v Evropě.

^REKLAMA

Oživení významu železniční dopravy dokládá také stavba koridoru pro vysokorychlostní vlaky, který by měl v budoucnu výrazně zrychlit spojení mezi italským Turínem a francouzským Lyonem. Železnice bude dlouhá 270 kilometrů, z toho ale 162 kilometrů trasy povede v tunelech. Tento obrovský železniční projekt patří mezi jeden z nejdražších v Evropě a vyjde v přepočtu na skoro 620 miliard korun.

V sousedním Polsku je jedním z největších projektů modernizace železniční stanice Warszawa Zachodni a meziměstské trati. „Jedná se o jeden z největších projektů tohoto typu za poslední roky. Zcela nově postavíme přibližně 30 kilometrů trati se 130 zatáčkami a výhybkami. Za v přepočtu 10 miliard korun na místě vzniknou moderní zastřešená nástupiště, schodiště, výtahy a podchody. Součástí rekonstrukce je i zcela nový informační systém,“ vysvětluje Artur Popko a dodává, že na nové stanici Budimex spolupracuje s více jak 70 subdodavateli a zásobovateli. Stavba by měla být dokončena příští rok.

Strategickým českým projektem je dokončení D1

Největší podíl osobní i nákladní dopravy v Evropské unii však stále připadá na silnice. Jedním z probíhajících projektů je rekonstrukce části Via Baltica, dálnice vedoucí mezi hlavními městy Polska a Estonska. Oprava dálničního úseku z litevského města Marijampolė k polským hranicím je vyčíslena na 7,5 miliardy korun. Po dokončení v roce 2025 bude opravený 40kilometrový silniční úsek čtyřproudý a řidiči zde budou moci jezdit až 130 kilometrů v hodině.

Na seznam těch nejvýznamnějších silničních projektů se zařadila i dostavba tuzemské dálnice D1, na níž stále zbývá dokončit poslední desetikilometrový úsek mezi Říkovicemi a Přerovem. Stavba, která je vyčíslena na 7 miliard korun, však ještě nezačala. Dlouhodobě ji totiž bojkotují obstrukce ekologických aktivistů Děti Země, ale i spolků Krajina Dluhonice a Voda z Tetčic.

Hamburk jako vzor pro využití brownfieldů

V posledních letech mnoho investorů začalo hledat potenciál ve starých a nevyužitých objektech a předělávat je na moderní obytné čtvrti. Největší developerský projekt tohoto typu se nachází v prostoru bývalých hamburských doků. Výstavba německého HafenCity začala už mezi lety 2003 a 2004 a stála přes 300 miliard korun. Moderní čtvrť má deset částí, v nichž obyvatelé najdou například prostory s kancelářemi či vzdělávací a kulturní instituce.

„Hamburk tak zůstává modelem a inspirací pro další evropská města. Ukazuje totiž, jak se dají rozšiřovat obytné čtvrti, aniž by město muselo expandovat své územní hranice na zelené louky,“ dodává Artur Popko.

V Česku již takové projekty můžeme rovněž najít. Patří k nim revitalizace Brněnské oblasti Cejl či plánovaná přestavba pražské městské čtvrti Bubny-Zátory, kde by v budoucnu měly vzniknout byty pro 25 tisíc lidí.