Mít tak 5 milionů, jak bychom je rozdělili? Češi by peníze nejčastěji využili na bydlení, ukázal průzkum Hypoteční banky

Češi rádi bydlí ve vlastním, koupi nemovitosti jim ale stále častěji komplikují rostoucí ceny. Není proto divu, že pokud by na kontě najednou měli o 5 milionů více, podstatná část z nás by se pomocí peněz snažila zlepšit právě své bydlení. Jak ukázal průzkum Hypoteční banky, do koupě nemovitosti bychom v takovém případě průměrně investovali přes 1,9 milionu korun, tedy méně než polovinu částky.
„Ačkoli ceny nemovitostí rostou a výše průměrného hypotečního úvěru atakuje hranici 3 milionů, respondenti průzkumu si na koupi nemovitosti vyhradili o milion méně. Důvodem může být snaha pokrýt část investice ze svých úspor,“ řekla Andrea Vokálová, mluvčí Hypoteční banky.
Ani na spoření totiž Češi nezapomínají. Podle aktuálních údajů bank si nyní kvůli ekonomické nejistotě odkládají peníze dokonce pečlivěji než dříve. Tuto snahu potvrdil i průzkum. Ten ukázal, že hned druhým nejčastějším způsobem, jak by respondenti využili částku pěti milionů, je právě spořící účet. Češi by si na něj uložili průměrně téměř tři čtvrtě milionu.

Na třetí příčce se umístily investice do rekonstrukce, na kterou by respondenti průměrně vyhradili 544 tisíc korun. V žebříčku se postupně umístily i položky, jako je obdarování rodiny a známých, koupě auta nebo podpora svého podnikání. Žebříček investic uzavírají příspěvky na charitu, na kterou by respondenti poslali průměrně 1 % z pěti milionů, koníčky a hobby (1 %) a dovolená (2 %).
Archetypy Čechů
Pozadu nezůstávají ani soukromé investice do fondů nebo akcií, do kterých by Češi průměrně vložili okolo 400 tisíc korun. V tomto ohledu se ale silně ukazuje odlišný přístup žen a mužů. Zatímco muži by nakoupili investice průměrně za 545 tisíc korun, ženy by do nich vložily jen 290 tisíc. Mnohem častěji by naopak využily zmíněný spořící účet. Ženy by zároveň peníze častěji darovaly druhým. Daly by jim průměrně 368 tisíc korun, což je téměř o sto tisíc více než u mužů.
Na základně rozdílů mezi respondenty průzkum identifikoval 5 různých skupin lidí, kteří se liší v tom, jak by s částkou naložili. Právě muži méně často spadají do archetypu „pro druhé“, pro který je typická štědrost nejen k rodině a blízkým, ale i k charitě. Ve skupině jsou naopak nejčastěji zastoupeny ženy ve věku 55 až 64 let.
Rozdíly se objevují i v přístupu lidí různého věku. Například mladí do 24 let by ve srovnání s ostatními skupinami vůbec nejčastěji finance věnovali na vzdělávání a podnikání. Právě to je typické pro archetyp „na svůj rozvoj“. Velmi často jsou zastoupeni i v archetypu „do kasičky“, který by podstatnou část částky směřoval na spořící účet nebo na nákup investic.
Naopak respondenti od 45 let výše mají ve srovnání s ostatními skupinami vůbec nejčastěji úmysl peníze využít na přilepšení si. Právě archetyp „na spotřebu“ nejčastěji tvoří ženy ve věku 55 až 64 let se základním vzděláním nebo výučním listem. Peníze by rády věnovaly například na dovolenou, koníčky a hobby.

Problémy s bydlením
Vůbec nejčastějším archetypem je ale typ „na bydlení“. Do něj spadají jak ti, kteří chtějí nemovitost koupit, tak lidé s ambicí bydlení rekonstruovat nebo peníze využít na nové vybavení domácnosti. Průzkum ukázal, že nejvíce peněz na koupi nemovitosti by nejčastěji využili vysokoškoláci a lidé žijící v Praze a středních Čechách. Na tento účel by věnovali dokonce přes 2,1 milionu korun, což může souviset s vysokými cenami v této lokalitě. Vůbec nejméně by na koupi nemovitosti využili lidé na Moravě, kteří naopak vedou v sumách určených na rekonstrukci nemovitosti nebo koupi auta.
„Z těchto dat je patrné, že lidé žijící v Praze a jejím okolí si dobře uvědomují horší dostupnost bydlení a jsou nuceni do něj investovat velké částky. Průměrná cena za jeden metr čtvereční v novostavbě se zde už v polovině letošního roku vyšplhala na 114 tisíc korun. Ceny všech bytů v hlavním městě navíc stále rostou, i když ve srovnání se zbytkem republiky pomaleji, jak ukazuje HB Index,“ dodala Andrea Vokálová.