Mozaika dotačních programů na úspory energie je úplná. Stát ale nesmí zaspat s přípravou nedotační podpory

Problém českého systému čerpání dotací na energetické úspory je v jeho složitosti. „V současnosti podpora úspor energie v budovách běží v devíti programech řízených čtyřmi úřady. To je ukázka resortismu na vládě, která trhu neprospívá,“ vysvětluje Holub. Například v Německu je program jeden řízený národní rozvojovou bankou KfW. Tři roky po začátku programového období se státu podařilo mozaiku zaplnit, byť ne všechny programy běží tak, jak by měly.
Problémy má stále například Integrovaný regionální operační program (IROP) spravovaný Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Leží v něm celkem 14 miliard korun na energeticky úsporná opatření v bytových domech mimo Prahu. Důvodem byly zejména složité administrativní požadavky. „MMR sice na jaře podmínky výrazně zjednodušilo, ale žadatelé se o tom zatím nedozvěděli. Získat si jejich ztracenou důvěru vyžaduje cílenou komunikaci,“ upozornil ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.
Naopak Ministerstvo životního prostředí dobře nastavilo jak Operační program životní prostředí, pod který spadají renovace škol nebo úřadů a také tzv. kotlíkové dotace. Stejně tak dobře běží nejpopulárnější program Nová zelená úsporám. „MŽP zároveň začalo dobrou komunikační kampaň, aby vysvětlilo žadatelům, že energeticky úsporná renovace je pro ně přínosná sama o sobě, navíc na ni mohou získat státní podporu. To chválíme,“ hodnotí Petr Holub.
Nyní je klíčové, aby se stát začal připravovat na období, kdy dotačních prostředků bude výrazně méně, tedy na období po roce 2020. „Zdá se to daleko, ale příprava nedotační podpory pro jednotlivé segmenty budov v reálu zabere několik let, je s tím potřeba začít už nyní. Energeticky úsporné renovace jsou ekonomicky přínosné a banky jsou ochotny do nich přinést soukromý kapitál. Potřebují však ze strany státu vytvořit pro toto zapojení dlouhodobý rámec.“ V Německu vyvolá 1 euro státních prostředků celkovou investici ve stavebnictví 18 euro. Česká republika by se měla inspirovat.
„Energeticky úsporné stavebnictví může přinést až 1,5 % procento HDP a 55 tisíc pracovních míst ročně. Je ale potřeba koordinace ze strany státu. Proto dlouhodobě usilujeme o jednotný, kontinuální program podpory energetických úspor se zapojením soukromých prostředků. To má předpoklad zajistit energeticky úspornému stavebnictví potřebnou stabilitu a jistotu a využít jeho potenciál pro národní ekonomiku i jednotlivé vlastníky budov,“ věří Holub.
První vlaštovkou je program ENERG, který vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a Českomoravská záruční a rozvojová banka v polovině června. Nabízí bezúročný úvěr, dotaci na zpracování energetického posudku a bonus v případě dosažení předpokládaných úspor energie, to vše pro malé a střední podniky v Praze. Může být poskytnut jako podřízený úvěr doplňujícímu komerčnímu úvěru, má tedy potenciál přilákat další soukromé financování.
Forma podpory má být různá podle typů budov. Pro rodinné domy by mohly banky začít nabízet renovační úvěry na dofinancování dotace z programu Nová zelená úsporám a díky státní garanci se dostat s atraktivitou na úroveň hypotečních úvěrů bez nutnosti zajištění nemovitostí. Pro bytové domy pak může znovu vstoupit do hry úroková dotace komerčních úvěrů. Pro veřejné budovy pak je třeba odbourat účetní bariéry pro realizaci projektů energetických úspor se zárukou, tzv. EPC.
Tisková zpráva společnosti Šance pro budovy