Nabídkové sazby hypoték se za poslední rok zdvojnásobily. Splátky některých úvěrů by letos mohly vzrůst až o polovinu

Bankovní rada České národní banky (ČNB) rozhodla v závěru loňského roku o dalším zvýšení úrokových sazeb. Tento krok se všeobecně očekával, překvapivé ale bylo zvýšení o celý jeden procentní bod. Aktuální výše čtrnáctidenní repo sazby tak dosáhla už 3,75 % a dá se čekat, že úrokové sazby porostou i nadále.

„Takto vysokou repo sazbu jsme měli naposledy v roce 2008. Bankovní rada ale pravděpodobně na svém dalším zasedání úrokové sazby opět zvedne, takže lze očekávat, že na počátku února repo sazba dosáhne výše čtyř procent a pravděpodobně ji i překročí. Úrokové sazby hypoték tak zřejmě vystoupají k pěti procentům a možná i výše,“ předpokládá David Eim, místopředseda představenstva společnosti Gepard Finance.

Rozhodnutí ČNB z konce loňského roku se promítlo do úrokových sazeb vyhlašovaných bankami hned první pracovní den nového roku. Z analýzy Gepard Finance popisující vývoj průměrných hodnot nabídkových úrokových sazeb vybraných bank (Hypoteční banka / ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, UniCredit Bank, Raiffeisenbank a Moneta Money Bank) vyplývá, že se úrokové sazby v posledních dvanácti měsících téměř zdvojnásobily.

Výše úrokových sazeb je do značné míry individuální záležitostí a závisí na mnoha parametrech. Individuální přístup a produktové slevy nelze ve statistických přehledech spravedlivě porovnávat. „Pro orientaci nicméně mohou posloužit sazby vyhlašované jednotlivými bankami. Vezmeme-li v úvahu hypotéku ve výši dva miliony korun, LTV 80 procent, fixace pět let, se slevou za takzvanou domicilaci a bez případné slevy na úrokové sazbě za uzavření rizikového pojištění, činila v únoru 2021 průměrná sazba 2,27 procenta, zatímco letos na začátku ledna je to už 4,34 procenta,“ popisuje David Eim.

^REKLAMA

I přes nepříznivé ekonomické okolnosti způsobené důsledky pandemie koronaviru lidé nemají problémy se splácením. Podíl takzvaných nevýkonných úvěrů navíc stále klesá. Úvěr lze označit za nevýkonný, pokud dlužník pravděpodobně nesplatí své úvěrové závazky v plném rozsahu, aniž by bylo nutné přistoupit ke krokům, jako je realizace zajištění, případně je-li úvěrový závazek dlužníka více než 90 dní po splatnosti. „Vývoj nevýkonných úvěrů je překvapující. Na začátku pandemie mohli klienti využít takzvané úvěrové moratorium, kdy bylo splácení úvěrů pro zájemce dočasně pozastaveno. Navzdory očekáváním se však po ukončení moratoria v platební morálce nijak neprojevuje omezení příjmů pro celé sektory ekonomiky a nesplácené úvěry klesají nejen co do podílu, ale i v absolutních hodnotách,“ říká David Eim.

Potvrzuje tak údaje společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která je organizátorem největších českých úvěrových registrů. Podle dat společnosti je počet lidí, kteří nesplácejí své úvěry na bydlení, v současnosti rekordně nízký. Úvěr na bydlení na konci třetího čtvrtletí 2021 nesplácelo 11 tisíc lidí, což je o 29 % méně než před rokem. Určitým varováním však může být naopak meziroční růst nespláceného dluhu na spotřebu už páté čtvrtletí v řadě.

Problémy se splácením úvěrů na bydlení přesto mohou letos reálně nastat. Bude totiž končit mnoho pětiletých fixací u úvěrů sjednaných se sazbami kolem dvou procent. „Klienti, kteří si v polovině roku 2017 sjednali hypotéku na dva a půl milionu korun s roční sazbou 2,05 procenta a s fixací na pět let, splácejí aktuálně asi 9 300 korun měsíčně. Pokud se úrokové sazby letos vyšplhají na 5,5 procenta, zvedne se jim s novou fixací splátka téměř o polovinu na 13 400 korun,“ vypočítává David Eim a dodává, že v dalších pěti letech takový klient zaplatí za hypotéku asi o 360 tisíc korun více, než kdyby se sazby nezměnily.