Nižší zdanění bytů zvýší dostupnost bydlení

Jde jednoznačně o pozitivní krok správným směrem. Nižší daň z přidané hodnoty znamená, že zájemcům o nové bydlení v rozpočtu zůstane až několik stovek tisíc korun. Například u průměrného pětapadesátimetrového bytu v Praze s cenou 5,57 milionu korun by rozdíl činil přes čtvrt milionu korun (279 tisíc). Zatímco nyní stát na DPH u takového bytu získá 836 tisíc korun, po změně by to bylo 557 tisíc korun.
Výrazně by ušetřili také ti, kteří kupují byt starší pěti let. Nyní musí zaplatit daň z nabytí nemovitosti, která by u výše uvedeného bytu činila 223 tisíc korun. Příjemná částka, kterou by mohl nový majitel bytu využít například na menší rekonstrukci či nové vybavení kuchyně. Právě na nesmyslnost této daně, jejíž náklady na výběr patří vůbec k nejvyšším ze všech českých daní, poukazuji už velmi dlouho. Doufám proto, že tato snaha dopadne lépe, než nedávný pokus senátorů tuto daň zrušit, který přehlasovali poslanci z dolní komory parlamentu.
Je příznačné, že tuto iniciativu začala vyvíjet největší česká města, protože právě ta horší dostupnost bydlení dlouhodobě omezuje. Změna zákona, nota bene daňového, je však během na dlouho trať. A to i v případě, že by se na ní shodla většina politických stran. Což v tomto případě spíše nehrozí. Vedení velkých měst by se proto mělo zaměřit také na to, co může ovlivnit nejlépe a nejrychleji – tedy na aktualizaci územních plánů tak, aby nabídly dostatek nových pozemků vhodných pro bytovou výstavbu. Ty totiž v minulých letech takřka došly, což výrazně zvedlo ceny těch pár posledních rozvojových ploch a v konečné řadě to vedlo ke zdražování nových bytů.
Každopádně za snahu otevřít další frontu boje za dostupnější bydlení si vedení tří největších měst zaslouží palec nahoru. Zvlášť v konfrontaci se schválením daňového balíčku minulý týden ve sněmovně, který zvedá poplatek za zápis do katastru nemovitostí na dvojnásobek. Reálně jsou to sice dva tisíce korun, ale jde o princip. Takhle podpora dostupného bydlení opravdu nevypadá.