Tornádo prošlo, podpojištění pokračuje: V praxi nejsou výjimkou ani 10 let neaktualizované pojistné smlouvy, hodnota nemovitostí přitom prudce roste

Obecným principem pojištění nemovitosti je jednoduchá premisa: pokud vznikne nějaká škoda na dané nemovitosti, měl by poškozený obdržet od pojišťovny takový objem peněz, aby si mohl danou nemovitost opravit do původního stavu, případně si ji znovu pořídit. U totální škody se v případě rodinného domu bude jednat o znovupořízení (znovupostavení) v podobných rozměrech, v nových materiálech, firmou na klíč, u bytu pak o to pořídit si podobně velký byt ve stejné lokalitě za aktuální tržní cenu.

Z výše uvedeného vyplývá, že u rodinného domu je pojistná částka stanovena na základě takzvané reprodukční hodnoty nemovitosti. „Reprodukční hodnotu nemovitosti si pro zjednodušení představme jako částku, za kterou by se dala nemovitost postavit v podobných rozměrech a z dnešních materiálů, a to kompletně firmou na klíč. U bytu je naopak pojištění nastaveno podle aktuální tržní ceny nemovitosti,“ vysvětluje Jan Grufík, partner společnosti Freedom Financial Services.

Již při uzavírání pojistky je dle odborníků potřeba správně nastavit pojistné částky. Odpovědnost za správné určení pojistné částky domu je vždy na majiteli, může mu s tím ale pomoci pojišťovna nebo odhadce. Ideálně by tak majitel nemovitosti měl už při uzavírání pojistné smlouvy mít k dispozici odhad nemovitosti zpracovaný odhadcem, který zahrnuje i reprodukční cenu nemovitosti. Takový odhad bývá obvykle k dispozici při vyřizování hypotéky. Obecnou kalkulaci reprodukční ceny může provést i pojišťovna, avšak v tomto případě je potřeba počítat se zkreslením výsledné částky, protože nejsou brány v potaz atypické prvky nemovitosti.

Podpojištění vzniká tehdy, když si majitel stanoví pojistnou částku nižší, než je současná hodnota nemovitosti. Nastane-li pojistná událost, přijde likvidátor pojišťovny a stanoví reprodukční hodnotu ceny nemovitosti těsně před pojistnou událostí. Tuto cenu porovná s pojistnou částkou stanovenou na smlouvě. Pokud je pojistná částka ve smlouvě nižší než je aktuální reprodukční cena nemovitosti stanovena likvidátorem, může pojišťovna uplatnit právě podpojištění. „To v praxi znamená, že pojišťovna může krátit plnění z pojistné částky stanovené majitelem ve stejném poměru, jako je pojistná částka k reprodukční ceně,“ říká Jan Grufík.

^REKLAMA

Příklad:

Rodinný dům má aktuální hodnotu 6 milionů Kč – jeho reprodukční cena je tedy 6 milionů Kč. V pojistné smlouvě na něj má majitel stanovenu částku 3 miliony Kč. Daná nemovitost je tedy z 50 % podpojištěna. Přijde tornádo a tento „příkladový“ dům srovná se zemí. Škoda odpovídá reprodukční ceně, tudíž činí 6 milionů Kč. Pojistka je uzavřena na 3 miliony Kč, a tak majitel předpokládá, že právě tyto 3 miliony dostane vyplaceny. Pojišťovna má ale právo uplatnit 50% podpojištění – a to se odpočítá nikoliv od reálné hodnoty, ale od pojistné částky. Pojišťovna tak vyplatí maximálně 1,5 milionu Kč, tedy 50 % z pojistné částky 3 miliony.

„Pokud je rozdíl mezi reprodukční cenou a pojistnou částkou jen malý, například do 15 %, pojišťovna podpojištění většinou neuplatňuje a vyplatí v případě totální škody maximální pojistnou částku,“ vysvětluje Jan Grufík, partner společnosti Freedom Financial Services. Ne vždy však podpojištění vzniká vinnou toho, že si majitel nenechal udělat správný odhad hodnoty své nemovitosti. Ta bývá často na začátku uzavření pojistné smlouvy nastavena správně. „Problémem je, že ceny nemovitostí rostou, ale majitel svou smlouvu neaktualizuje a tento růst se tak do ní nepromítá. Není nijak výjimečné setkat se na trhu se smlouvou o pojištění majetku, kterou 10 let nikdo neupravil,“ dodává Jan Grufík. Přitom nemovitosti za posledních 10 let rostly přímo skokově: u rodinných domů je nárůst podle HB Indexu asi 60 %, u bytových jednotek zhruba 80 %. Ještě větší rozdíly pak samozřejmě panují v některých lokalitách velkých měst, typicky v Praze.