Vnitřní migrací získal nejvíce obyvatel Středočeský kraj

Nejčastěji se obyvatelé České republiky stěhovali mezi obcemi v rámci téhož okresu (zhruba 45 % ze všech případů vnitřního stěhování), následovalo mezikrajské stěhování (35 %) a nejméně četné bylo stěhování mezi okresy uvnitř kraje (20 %). K nejvyšší intenzitě vnitřní migrace dochází v prvních letech života v době stěhování malých dětí s rodiči a následně ve věkové skupině 25 až 30 let v souvislosti se stěhováním za prací nebo s rodinou. Průměrný věk stěhujících se osob byl mírně vyšší u žen než u mužů (31,5 vs. 30,4 roku v roce 2017).
„Na krajské úrovni přibylo vnitřní migrací mezi roky 2005 a 2017 nejvíce obyvatel ve Středočeském kraji, konkrétně 130 tisíc. Moravskoslezský kraj naopak takto přišel o 39 tisíc obyvatel,“ říká Roman Kurkin z odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ.
Nejsilnější migrační proud byl mezi hlavním městem Prahou a Středočeským krajem, přičemž do Středočeského kraje se z Prahy vystěhovalo o téměř 100 tisíc obyvatel více, než se stěhovalo opačným směrem.
„Vnitřní migrací se zvýšil počet obyvatel zejména v obcích Středočeského kraje, nejvíce v Jesenici, Milovicích a Říčanech. Naopak výrazně záporné saldo vnitřního stěhování měla hlavně největší města jako Brno, Ostrava či Praha,“ doplňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.
V případě meziobecního stěhování dominovaly proudy mezi velkými městy. Nejvýraznější byl ten mezi Brnem a Prahou. Z Brna se do hlavního města přestěhovalo více než 10 tisíc obyvatel a opačným směrem pouze téměř 4 tisíce. Ve sledovaném období byly populačně ziskové kategorie obcí o velikostní skupině do 4 999 obyvatel, naopak ztrátové ty nad 5 000 obyvatel.
Podíl cizinců na vnitřním stěhování byl nejvyšší v letech 2007 až 2009, kdy se pohyboval okolo 17 %. Na začátku a na konci sledovaného období to pak bylo okolo 8 %. Nejvíce se mezi cizími státními příslušníky stěhovali Ukrajinci, Vietnamci a Slováci, kteří ale také patří mezi nejpočetnější skupiny cizinců žijících na našem území.