Sobota 31. října. Svátek má Štěpánka.

Výměna propan-butanové láhve: Spoléhejte na prověřené dodavatele nebo si pečlivě uschovejte nejen doklad o zaplacení

25.09.2020 12:09 Tisková zpráva:

Plynové láhve obsahující zkapalněný ropný plyn (LPG) neboli propan-butan jsou praktickým zdrojem energie pro domácnosti, chataře, kutily nebo majitele karavanů. V poslední době se objevily zavádějící informace o tom, že dodavatelé odmítají brát zpět prázdné láhve, protože jsou majetkem jiného dodavatele, popřípadě že navíc nutí zákazníka, aby si vzal další láhev a znovu za ni zaplatil. Podle odborníků se to ale netýká renomovaných dodavatelů, kteří si vrácené láhve, jež patří konkurenci, mezi sebou navzájem vyměňují. Nutí je k tomu zákon, který plnění plynových láhví bez souhlasu vlastníka zakazuje. Není také pravdou, že nelze vrátit láhev s propadlou revizí. Odborníci ale radí uschovat si minimálně doklad o zaplacení.

Podle odhadu České asociace LPG (ČALPG) se ročně prodá asi 200 tisíc tun propan-butanu. Přibližně z poloviny jde o autoplyn, který se tankuje do automobilů, významná část druhé poloviny produkce je distribuována v propan-butanových láhvích, kterých jsou v oběhu miliony kusů.

Systém výměny láhví s LPG mezi dodavatelem a zákazníkem je poměrně nejednotný a nepřehledný. Spotřebitelé by si podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) měli předem ověřit, do jakého smluvního vztahu vstupují. Na trhu totiž funguje paralelně více způsobů, což může situaci komplikovat. Láhev jim může být pronajímána, zapůjčena, prodávána a tak podobně. ČALPG ovšem uvádí, že se i přes tuto nejednotnost v praxi ustálil systém, kdy bez ohledu na to, zda je láhev zakoupena, nebo zapůjčena oproti záloze, je následně možné ji vrátit a zaplacenou částku dostat zpět nebo láhev vyměnit za plnou.

V této souvislosti se ale nedávno objevily zavádějící informace, které se podle Ivana Indráčka, výkonného předsedy ČALPG, snaží vyvolat dojem, že dodavatelé LPG nechtějí od zákazníků přijímat prázdné láhve a nutí je zakoupit si spolu s plynem láhev novou. „Takový přístup na trhu samozřejmě nelze vyloučit. V rámci dodavatelů sdružených v naší asociaci, což představuje přes 4 000 prodejních míst, jsou však zákazníkům vyměňovány všechny láhve bez rozdílu a jednotliví dodavatelé si je následně mezi sebou směňují,“ popisuje zavedenou praxi Ivan Indráček.

Problematické však mohou být starší láhve, které mají lidé dlouho doma a po letech se rozhodnou je vrátit. Česká obchodní inspekce (ČOI) nicméně za letošek eviduje pouze jednotky případů, kdy nastal problém. Typicky nechce lokální dodavatel v daném regionu starý obal (plynovou láhev) vzít, protože nebyl nakoupen u něj. „Na PB láhvi je zpravidla uveden vlastník, kterému lze láhev vrátit, avšak v situacích, kdy jde o deset i více let staré PB láhve, se může stát, že vlastník již neexistuje. Pak se lze s vrácením obrátit na ‚velké‘ dodavatele, kteří s tím zpravidla nemají problém a převezmou i PB láhve již neexistujících firem,“ vysvětluje Jiří Fröhlich, tiskový mluvčí ČOI.

Komplikace mohou nastat rovněž u vracení láhví, které nemají platnou revizní zkoušku. Dle ČALPG ale i zde kolují zavádějící informace. Spotřebitelé jsou zbytečně zastrašováni, že láhev s prošlou tlakovou zkouškou již nelze vrátit a dotyčná osoba tak přijde o zálohu, kterou za láhev zaplatila. „Zákazníkovi ‚prošlou‘ láhev na prodejních místech členů naší asociace samozřejmě směníme za jinou. Výjimkou by byl případ, kdy by byla láhev významně poškozená. Takovou láhev distributor do oběhu nikdy nepustí a poškození pak logicky jde k tíži zákazníka,“ upozorňuje Ivan Indráček.

Firma, která je majitelem láhve, ji tedy odebere zpět a po provedení příslušných zkoušek ji může přeznačit a vrátit do oběhu. „Setkáváme se ale též s dalšími subjekty, které nejsou vlastníky láhví nebo jde o další poskytovatele výměny láhví – zpravidla čerpací stanice –, jež odmítnou láhev s prošlou revizí vyměnit. Spotřebitel pak musí prokázat, že tuto konkrétní láhev u daného subjektu zakoupil, respektive vyměnil prázdnou za plnou,“ radí Jiří Fröhlich. ERÚ doporučuje si uschovat veškeré doklady, ideálně včetně aktuálně platných smluvních podmínek, tedy nejen doklad o zaplacení, což je ale samozřejmě v praxi složité. K případným sporům totiž může docházet i po dlouhé době, což odpovídá občasnému využití PB láhve například na chalupě a podobně, a dokumenty aktuální v době koupě tak již nemusejí být k dispozici.

Zprávy, které se v poslední době objevily, reagují na správní řízení dvou firem z oboru. I když ERÚ dosud pravomocně nerozhodl, je záležitost interpretována jako spotřebitelský precedent. Regulátor však upozornil, že jednak nešlo o sporné řízení, v němž by figuroval spotřebitel, a jednak nemůže rozhodnutí úřadu změnit znění zákona. Podle Ivana Indráčka se za snahou vzbudit mezi spotřebiteli neopodstatněné obavy skrývá úsilí některých subjektů na trhu zrušit ustanovení energetického zákona, které zakazuje plnit LPG láhve bez souhlasu vlastníka. Jeho slova potvrzuje aktuální vývoj v poslanecké sněmovně. „Pozměňovací návrh k novele energetického zákona chce vypustit ustanovení § 6 odstavce 3. Odvolává se přitom na zavádějící zprávy publikované shodou okolností několik dní před podáním tohoto návrhu,“ říká Ivan Indráček. „Smysl tohoto ustanovení je však zásadní, a to zajistit spolehlivost a bezpečnost plnění propan-butanových láhví tím, že je vlastník láhve odpovědný za stav láhve, její bezpečné naplnění a kvalitu jejího obsahu,“ zdůrazňuje šéf ČALPG.

Například společnost Primagas investovala podle svého ředitele Jiřího Karlíka do údržby a obnovy obalového konta za poslední 3 roky přes 40 milionů korun. „V částce jsou zahrnuty náklady na údržbu, periodické inspekce a náhradu láhví, které musejí být vyřazeny z oběhu. Snaha umožnit komukoliv plnit láhve jiného vlastníka je alarmující nejen proto, že konkurenční firma by mohla profitovat z majetku jiné firmy bez jejího souhlasu a vyhnout se nákladům za údržbu láhví, ale i proto, že se jedná hlavně o bezpečnost. Jak může být vlastník láhve zodpovědný za její stav, když s ní může kdokoliv bez jeho vědomí a souhlasu manipulovat?“ uzavírá Jiří Karlík.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *