Bytová krize vrací děti domů – bydlet nebo si na byt půjčit

Dostupnost nových bytů nedokáže uspokojit poptávku trhu. Ve vlastním by totiž chtělo bydlet 76 % Čechů. Vnímaná dostupnost nabídek je ale pouhých 20 %. „Nejhůře je na tom překvapivě Královéhradecká kraj, kde špatnou dostupnost bydlení podle počtu nabídek vnímá 71 % místních obyvatel a z hlediska ceny dokonce 76 %. Přičítáme to aktuální situaci na místním trhu s nemovitostmi. Tradičně tabulce totiž vévodí Praha,“ říká produktový manažer Wüstenrot Jiří Procházka. Naopak nejsnáze a nejlevněji podle svých slov nemovitost pořídíte v Ústeckém kraji. Strategií, kterými se se situací na trhu s bydlením Češi vyrovnávají, je přitom hned několik.

Mami, tati, můžu bydlet s vámi?
Bytová krize zapříčinila například to, že se vrací doba, kdy žije v domácnosti více generací. Žije tak podle průzkumu společnosti Wüstenrot 13 % Čechů. „Mezigenerační solidarita zde skvěle zafungovala zejména ve vztahu dítě-rodič. Drtivá většina těch, kteří takto řeší problém s bydlením, totiž zůstávají u své primární rodiny, nebo se k ní vrací,“ potvrzuje Jiří Procházka.

Koupě? Ne, děkuji, raději budeme rekonstruovat
Možností, jak vyřešit aktuální bytovou situaci, je také rekonstrukce. Bytový fond je v České republice podle posledního Sčítání lidu z roku 2011 zastaralý a zhruba 90 % bytů postaveno do roku 2000. Nemusí tak odpovídat současným potřebám. „Místo koupě například většího bytu po založení rodiny Češi upraví dispozice toho stávajícího. V následujících pěti letech plánuje rekonstruovat dokonce 42 % Čechů,“ upřesňuje Jiří Procházka.
 
Našetřím si. Určitě.
Řada Čechů předpokládá, že si na byt našetří. Vlastní prasátko by pro financování koupě nemovitosti rozbilo 32 % Čechů, 13 % by využilo úspor partnerových/partnerčiných. Obdobná čísla se týkají i jiné podoby úspor, konkrétně stavebního spoření. To vlastní by využilo 31 % respondentů, partnerčiny/partnerovo pak 13 %. „Realita ohledně spoření je bohužel trochu jiná. Podle České bankovní asociace by každý pátý Čech nedokázal vyžít z uspořených peněz déle než měsíc a třetina by z úspor nevyžila déle než tři měsíce,“dodává Jiří Procházka.

Rodino, půjčíš mi?
Na bydlení si Češi také půjčují. Nejčastěji, v 79 %, by si Češi do 55 let půjčili od banky nebo stavební spořitelny. Pro půjčku od rodičů svých či partnera/partnerky by se rozhodlo 51 % Čechů, od širší rodiny by si půjčilo 21 %. Do nebankovní instituce by si pro peníze ale šel jen každý desátý.
 
Alternativě se meze nekladou
Jednou z možností je také využití jiné formy bydlení, např. družstevní, spoluvlastnictví nebo bydlení v nájmu, ke kterému se podle průzkumu Wüstenrot přiklání 18 % Čechů. „Bydlení v nájmu ale není příliš výhodné. Podle našeho srovnávače bydlení totiž průměrná měsíční hypoteční splátka vychází oproti nájmu levněji, a to v průměru o 1 212 Kč,“ kontruje produktový manažer Wüstenrot Marian Holub.
 
Češi se stěhují do menšího, a za město
Nemůžete sehnat byt ve městě? Přestěhujte se mimo něj. Tak by mohla znít další rada. Podle společnosti Fincentrum zaznamenali realitní kanceláře 15% nárůst poptávky po bydlení v periferiích. „Na základě studie Evropa v datech víme, že jen do hlavního města dojíždí denně na 300 000 Středočechů,“ vysvětluje Jiří Procházka. A pokud Češi zůstávají ve městech, volí menší byty. „Tato informace vyplývá ze statistik developerských společností Central Group, Trigema a Skanska Reality, podle kterých 70 % prodaných bytů v Praze tvoří garsonky a dvoupokojové byty,“ uzavírá Jiří Procházka.
 
————-
O průzkumu:
Průzkum Bydlení a finance realizovala pro společnost Wüstenrot nezávislá výzkumná agentura Ipsos. Sběr dat proběhl on-line v listopadu a prosinci 2019 a zúčastnilo se ho 1 000 respondentů ve věku 18-99 let v reprezentativním zastoupení podle pohlaví, věku, místa a velikosti bydliště a vzdělání.