Průzkum: Lidé nesouhlasí s dalšími úlevami pro dlužníky

Zkrácení oddlužení na tři roky

Vládní předloha počítá se zkrácením procesu oddlužení ze stávajících pěti let na tři roky pro všechny fyzické osoby, a to jak podnikatele, tak i spotřebitele. Směrnice však členským státům ukládá jen zkrácení podnikatelského oddlužení – to proto, že s podnikáním je zkrátka spojené určité riziko a někdy se stane, že to nevyjde.
O něco palčivější bude problém podnikatelských úpadků v současné situaci způsobené koronavirem. Spotřebitelské úpadky mohou mít různé příčiny, mezi nimi i nepřiměřenou spotřebu. Pokud pak dlužník nezaplatí řemeslníkovi, dodavateli nějakého zboží nebo jinému živnostníkovi, z věřitele se snadno stává dlužník. Podle experta na insolvenční právo Michala Žižlavského by takový přístup mohl vést k tomu, že si vyrobíme „obří továrnu na druhotnou platební neschopnost“.
Většina Čechů (82 procent) požadujete aby stát zajistil, že se věřitel dostane ke svým penězům. Neodpustitelné jsou podle lidí především dluhy na výživném, odměna za práci, ale i dluhy vzniklé třeba ze spotřebitelských úvěrů.
 

Dejme dlužníkům druhou šanci, kdo ale zaplatí dluhy?

Jak již dříve uvedl nynější prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík, většina lidí si bezesporu druhou šanci zaslouží. Není ale vhodné debatu zúžit na téma délky oddlužení.

„Bavme se o tom, za jakých podmínek dojde k oddlužení, kolik to bude stát a kdo zaplatí neuhrazené dluhy,“ upozorňuje Jan Mlynarčík. „Oddlužení by nemělo být nic automatického. Především insolvenční správci a soudy budou muset pečlivě posuzovat každý případ jednotlivě. Budou muset zjišťovat, jak tyto dluhy vznikly, jaká je míra osobní odpovědnosti každého dlužníka, a v neposlední řadě, jak bude případným oddlužením dotčen věřitel, který nedostane své peníze,“ zdůrazňuje Mlynarčík.

Proti zkrácení doby oddlužení jsou i lidé. Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou asociaci věřitelů, který proběhl na přelomu února a března letošního roku na vzorku více než tisíce respondentů 79 procent občanů uvedlo, že s takovým zkrácením nesouhlasí. Pouhých 11 procent by bylo pro.

^REKLAMA

„Průzkum jasně ukazuje, že většina lidí si stále myslí a trvá na tom, že dluhy se mají platit. Výsledky se prakticky neliší od průzkumu, který na toto téma STEM/MARK realizoval před dvěma lety, a to navzdory aktuální nelehké situaci. V odpouštění dluhů by lidé dnes dokonce byli ještě o něco přísnější,“ komentuje výsledky průzkumu prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Dlužník by měl splatit alespoň 80 procent 

Lidé by dlužníkovi odpustili zbytek dluhu, pokud by zaplatil přibližně 80 procent z dlužné částky. Celých 37 procent respondentů by požadovalo, aby dlužník splatil dluh celý. Jen 1 procento lidí by odpustilo dluh celý.

Zdroj: Průzkum STEM/MARK pro ČAV, údaje v %
Oddlužovací novela insolvenčního zákona s účinností v roce 2019 umožnila, aby se dlužník oddlužil i v případě, že po dobu pěti let bude hradit hotové výdaje a odměnu insolvenčního práce a stejnou částku splácet věřitelům, může se oddlužit i bez splacení minimální procentní výše z celkového dluhu. Rozhodnutí, zda bude dlužník po této době skutečně oddlužen, však leží na insolvenčním soudu. Ten především posoudí, zda dlužník vynaložil veškeré úsilí k plnému uspokojení věřitelů. 
Měsíční odměna insolvenčního správce činí 900 korun, resp. 1089 korun, pokud je insolvenční správce plátcem DPH. Při pětiletém oddlužení a s vynaložením veškerého úsilí pak postačí, když dlužník zaplatí přibližně částku 132 tisíc korun, bez ohledu na výši dluhů. Z toho pouhou polovinu získají věřitelé. V případě zkrácení oddlužení na tři roky by pak věřitelé v oddlužení získali dohromady přibližně čtyřicet tisíc.