Sobota 15. května. Svátek má Žofie.

Mlynarčík: Oddlužení nemá být automatické, mysleme na dopady na drobné věřitele

08.02.2021
oddlužení nemá být automatické

Veronika Hejná

Poslanecká sněmovna bude v nejbližší době projednávat transpoziční novelu insolvenčního zákona, ve které je navrhováno zkrátit dobu oddlužení ze stávajících pěti let na tři roky. Podle odborníků však nesmíme zapomínat také na věřitele. Těmi jsou totiž často běžní občané nebo drobní podnikatelé, kteří již své peníze neuvidí. 

O aktuálních otázkách týkajících se exekucí a oddlužení jsme hovořili s viceprezidentem Exekutorské komory ČR Janem Mlynarčíkem.

V rámci novely exekučního řádu bylo mimo jiné navrhováno převedení Centrální evidence exekucí pod Ministerstvo spravedlnosti. Návrh nakonec neprošel. Jaké údaje EK ČR státu předává?

Exekutorská komora ČR se nikdy nebránila předávání statistických informací z Centrální evidence exekucí orgánům veřejné správy. Ministerstvu spravedlnosti jsme mnohá data poskytovali ještě před diskutovaným návrhem. V současnosti jsme ještě zintenzivnili práci na poskytování statistických informací.

Co to konkrétně znamená?

Obrovský soubor dat jsme na konci loňského roku předali k rukám všech předsedů poslaneckých klubů a také Ministerstvu spravedlnosti, pro které zpracováváme i další statistiky dle jeho požadavků. Pevně věříme, že tato data budou použita za účelem tvorby racionální legislativy v oblasti dluhů a exekucí. Exekutorská komora ČR uveřejňuje statistiky také na svých webových stránkách.

Do insolvenčního rejstříku lze nahlížet online a zdarma. Není možné – za účelem pouhého prověření, zda je na někoho vedena exekuce či nikoliv – zpřístupnit tato data veřejnosti zdarma?

Úhrada za poskytování výpisů z Centrální evidence exekucí je stanovena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti, nikoliv rozhodnutím Exekutorské komory ČR.

Nicméně ještě před epidemií začala naše Komora jednat o spolupráci s vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci Vladimírem Dzurillou. Obsahem jednání byla i možnost propojení Centrální evidence exekucí s Portálem občana, čímž by se možnost pořizovat si výpisy z evidence rozšířila na platformu dostupnou všem občanům.

Komora uvažuje i o dalších možnostech bezplatného pořizování výpisů z Centrální evidence exekucí, v tomto ohledu učinila i několik návrhů směrem k odpovědným orgánům. Věc je nyní v rukou zákonodárců.

Návrh novely insolvenčního zákona zkracuje potřebnou dobu pro oddlužení bez stanovení minimálního procenta uhrazených dluhů, a to jak pro podnikatele, tak i pro spotřebitele.

Při každé legislativní úpravě by se mělo dbát nejen na ochranu práv dlužníka, ale i jeho věřitelů. Zúžit celou debatu jen na délku lhůty není podle našeho názoru správné. Problematika oddlužení je komplexní a je třeba se vždy zaobírat celkovým nastavením systému tak, aby byla zajištěna ochrana práv věřitele i dlužníka.

Co je tedy třeba dále zohlednit?

Je poměrně významnou otázkou, zda zkrácením oddlužovacího procesu na 3 roky nedojde k zásadnímu poškození práv věřitelů. O tom, že si většina lidí zaslouží druhou šanci, určitě není sporu. Bavme se ale o tom, za jakých podmínek dojde k oddlužení, kolik to bude stát a kdo zaplatí neuhrazené dluhy. Nikoliv jen „za jak dlouho“ bude dlužník zbaven povinnosti platit svoje dluhy.

Oddlužení by nemělo být nic automatického. Především insolvenční správci a soudy budou muset pečlivě posuzovat každý případ jednotlivě. Budou muset zjišťovat, jak tyto dluhy vznikly, jaká je míra osobní odpovědnosti každého dlužníka, a v neposlední řadě, jak bude případným oddlužením dotčen věřitel, který nedostane své peníze.

Jak exekutoři reagují na COVID-19? Registrujete zvýšenou míru digitalizace, anebo je limitována přístupem povinných k internetu?

V současné době lze samozřejmě předpokládat zvýšenou poptávku účastníků řízení po elektronické komunikaci. Na to jsou soudní exekutoři připraveni. Samozřejmě ne každý účastník má možnost elektronické komunikace, anebo nemusí mít potřebné elektronické podpisy nebo datovou schránku. Pro takové případy nadále fungují bez problémů podatelny soudních exekutorů pro příjem listinných podání. Totéž platí pro doručování listin ze strany soudního exekutora.

Poslanecká sněmovna schválila vznik chráněného účtu k ochraně nezabavitelného minima povinného. Jak se k tomuto institutu stavíte?

Institut chráněného účtu podporujeme dlouhodobě. Aktuální právní úprava však není úplně šťastná – chybí například jasná přechodná ustanovení, tedy jak aplikovat tuto úpravu na již běžící řízení. Vzhledem k nejednoznačnosti úpravy se v praxi nedá předem ohlídat zneužití tohoto institutu. A co když je vůči dlužníkovi vedeno více exekucí u více exekučních orgánů (exekutor, soud, správní exekuce)? Z našeho pohledu si předloha zasloužila výrazné dopracování.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *