Českým domácnostem roste jmění, ale i dluhy

Jedna skupina domácností peníze ukládá (tj. vytváří depozita) a druhá skupina domácností si půjčuje (tj. dostává úvěry). Nemusí to samozřejmě platit vždy, ale dá se očekávat, že ve značné míře tomu tak bude.
„Z hlediska strukturálního pohledu může být tento ukazatel stabilní (jedni spoří a druzí si půjčují), ale přitom může docházet k předlužení určité skupiny domácností,“ upřesňuje Petr Teplý z Fakulty financí a účetnictví VŠE, jenž je jedním z autorů studie České bankovní asociace.
Problém je, že v jednom období se předluží středně příjmové domácnosti díky hypotékám a v jiném období nízkopříjmové domácnosti díky klasickým spotřebitelským úvěrům.
Když se domácnostem vede dobře, s klidným srdcem se zadlužují. Vědí, že na splátky budou mít peníze. Lidé neřeší, co se bude dít, když přijde krize, ať už globální nebo rodinná.

Trend je bydlet ve vlastním

Nejvíce zatěžují rozpočet domácností náklady na bydlení. V České republice dokonce 70 procent domácností bydlí ve vlastním. Vzhledem k tomu, že nemovitosti jsou momentálně drahé a hypoteční úvěry zdražují, představuje pořízení vlastního bydlení velkou zátěž pro rodinný rozpočet.
Plánovaná regulace hypoték Českou národní bankou by měla podle odborníků pomoci dluh rozložit. Aby ti, kterým by pak splátka hypotéky mohla přerůst přes hlavu, ji raději rovnou nedostali. V podstatě by to mělo minimalizovat budoucí neplatiče.
Řešením by podle Miroslava Zámečníka z ČBA mohl být rozvoj nájemního bydlení. Developeři by mohli vystavět byty, které by pak neprodávali, ale pronajímali. Vzorem by nám mohla být například Vídeň.
Graf 1: Vývoj bankovních úvěrů podle účelu

 

Běžné účty vedou

Domácnosti by měly mít k dispozici minimálně tři měsíční náklady, ty si ale ukládají na běžné a spořicí účty. Termínované vklady už domácnosti tolik nelákají. Zejména od poslední krize v závěru minulé dekády výrazně méně populární.  České domácnosti jsou konzervativní a chtějí si držet pohotovou finanční rezervu pro nenadálé potřeby.
„Nárůst objemu prostředků, držených na běžných a spořicích účtech v poslední dekádě, souvisí také s poklesem úrokových sazeb na termínovaných vkladech na rekordně nízké úrovně,“ vysvětluje docent Petr Teplý.
Graf 2: Bilance českých domácností u bank v ČR

Některé domácnosti s příchodem krize začaly přesouvat své finance do podle nich bezpečnějších aktiv jako jsou nemovitosti, půdy a cennosti. „Domácnosti se v posledních deseti letech naučily hledat možnosti, jak své prostředky lépe zhodnotit prostřednictvím investování do dlouhodobě výnosnějších finančních aktiv,“ vysvětluje Miroslav Zámečník, ekonomický analytik České bankovní asociace.