Osobou plátce daně z nabytí nemovitosti se nově stane pouze nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci, tedy kupující. Společně se změnou osoby poplatníka se ruší i institut ručení. „Z mého pohledu se jedná jak v případě změny plátce tak zrušení ručení o logickou věc a narovnání historické anomálie. Za rok či dva nám to přijde normální,“ uvedl ke změnám Libor Ostatek, ředitel makléřské společnosti Golem Finance.
Zrušit daň je logické, říkají developeři
„Stát opakovaně proklamuje, jak podporuje vlastnické bydlení. Je proto zcela na místě uvažovat o zrušení této nadbytečné daňové zátěže, jak ostatně neúspěšně navrhovali někteří opoziční poslanci,“ říká Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva Ekospol. Za zrušení daně se na konci loňského roku postavila ODS, ale její návrh na zrušení této daně ani na její snížení neprošel.
Státní pokladna by podle ministerstva financí přišla zrušením této daně každoročně zhruba o 10 miliard korun. Otázkou zůstává, zda stát nevynakládá na správu a výběr této daně částku vyšší než jsou tyto daňové výnosy. Developeři by daň z nabytí nemovitosti zrušili v každém případě, a to i kdyby státní pokladna na výběru daně netratila.
„Peníze, které by díky tomu zůstaly v kapsách lidí, by z ekonomiky nezmizely. Jen by je lidé využili účelněji – například na vybavení nové domácnosti. Je nesmysl, aby stát daňovou zátěží trestal ty, kteří koupi vlastního bydlení považují za nejlepší investici do zabezpečení vlastního stáří,“ dodává Evžen Korec.
Daň zůstává čtyřprocentní
Sazba daně zůstává s novelou zákona beze změny ve výši čtyř procent. Daň se počítá ze sjednané kupní ceny v případně, že je tato cena vyšší či rovna srovnávací daňové hodnotě. Srovnávací daňová hodnota je částka odpovídající 75 procentům směrné hodnoty, nebo zjištěné hodnoty. Poplatník si zvolí, jestli použije pro určení srovnávací daňové hodnoty směrnou hodnotu, či zjištěnou odhadní cenu. Základ daně lze snížit o náklady na znalecký posudek i odměnu, kterou poplatník znalci zaplatil, znalecký posudek musí ale k přiznání přiložit.
Směrná hodnota odpovídá cenám nemovitostí v místě, kde se nemovitost nachází, ve srovnatelném časovém období, s ohledem na druh, polohu, účel, stav, stáří, vybavení a stavebně technické parametry nemovitosti. Směrnou hodnotu vypočítává správce daně na základě údajů, které poplatník v daňovém přiznání uvede.
Problém s placením daně?
Za současných podmínek by nemělo být možné hypotékou financovat daň z nabytí nemovitosti, pokud není součástí kupní ceny. Nová hypoteční směrnice ovšem situaci pro klienty značně zjednoduší. Banky tedy problém s financováním daně nevidí a jsou připravené půjčovat i na daň, pokud nepřekročí stanovený poměr úvěru k zástavní hodnotě nemovitosti (LTV).
Obavy kupujících, že nebudou mít na zaplacení daně se snažil rozptýlit již dříve i ministr financí Andrej Babiš. Ujistil, že banky se této změně přizpůsobí a klientům na daň budou půjčovat. Poplatníci si navíc podle ministra financí i nadále budou moci od základu daně z příjmu odečítat úroky z hypotéky nebo stavebního spoření, jestliže z úvěru zaplatí nejen nemovitost, ale i daň z nabytí.
Daň (ne)ovlivní ceny nemovitostí
Dosud platil daň z nabytí nemovitosti většinou prodávající, který její výši často promítl do kupní ceny. Teoreticky by tedy mohlo dojít ke snížení cen nemovitostí. Vzhledem k současnému vývoji realitního trhu, růstu cen nemovitostí i převisu nabídky nad poptávkou, ale nelze předpokládat, že by prodávají ceny svých nemovitostí plošně snižovali. „Ceny se nezmění a jediný rozdíl bude, že prodávajícímu zůstane více peněz. Naopak kupující bude mít se získáním nemovitosti další nemalé náklady. Dostupnost vlastního bydlení se tímto opatřením zase o něco sníží,“ míní Evžen Korec.
Pokud změnu podepíše prezident, začne platit první den třetího měsíce od vyhlášení zákona ve sbírce zákonů. Předpokládané datum účinnosti je 1. prosinec 2016. Nová pravidla se budou vztahovat pouze na smlouvy podané na katastr nemovitostí po tomto datu účinnosti.
