Neděle 15. prosince. Svátek má Radana.

Dluhy a exekuce: Je Česko opravdu zemí dlužníků, anebo to není zas tak horké?

Dluhy a exekuce

Veronika Hejná

Dluhy a exekuce – jak je na tom Česká republika? Podle údajů Mapy exekucí vytvořené Institutem pro prevenci a řešení předlužení se v naší zemi v loňském roce nacházelo v exekuci 821 tisíc dlužníků, proti nimž je vedeno 4,68 milionu exekucí. Obdobná čísla prezentuje též Exekutorská komora ČR.


Na konci října uskutečnila Hospodářská komora ČR ve spolupráci s InsolCentrem tiskovou konferenci. Na té jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá představila analýzu, podle níž jsou data o exekucích až šestinásobně nadhodnocena.

„ČR je označována jako země chudoby s pandemií exekucí a milionem lidí v dluhové pasti. Představa, že máme masově zadluženou populaci, je v rozporu se zdravým úsudkem, takový stát by totiž vykazoval výrazně horší makroekonomické a fiskální charakteristiky, třeba vysokou nezaměstnanost a růst sociálních dávek,“ řekla Jarmila Veselá.

Z čeho průzkum InsolCentra vychází a v čem je problematický

InsolCentrum náhodně vybralo tři malé obce v České republice a porovnalo data z Mapy exekucí z roku 2017 s lustrací z aktuální databáze Centrální evidence exekucí (CEE). Jednalo se o obce Vrbno nad Lesy v okrese Louny, Hradiště v okrese Benešov a Nový dvůr v okrese Nymburk.

Podle dat z Mapy exekucí mělo být ve Vrbnu 114 osob v exekuci, z CEE však vyplynulo, že jde pouze o 21 osob. Oproti evidovaným 70 % obyvatel obce se jich v exekuci nachází jen 12 %. Na základě toho dospělo InsolCentrum k závěru, že je databáze exekucí chybná a jednotliví dlužníci jsou v ní zřejmě evidováni vícekrát.

Proti závěrům analýzy se ohradila Exekutorská komora ČR, Člověk v tísni i Institut pro prevenci a řešení předlužení.

„V celém materiálu je několik zásadních problémů, které jej činí zcela nevěrohodným. Pokud zveřejněné informace o něčem vypovídají, tak pouze o tom, že pokud někde exekuce přebývají, jinde zase chybí, dopad na celou ČR je tedy nulový. Navíc materiál pracuje se dva roky starými daty, takže nezohledňuje například fakt, že exekuce už mohou být zaplacené a ukončené,“ uvedl Radek Hábl, který je autorem webového projektu Mapa exekucí.

Jak moc můžeme věřit statistikám: dluhy a exekuce

Problematickým bodem tedy je, že analýza porovnává data z roku 2017 s aktuálním stavem v CEE. Navíc je prováděna ve třech obcích, kde žije v souhrnu něco pod tři sta obyvatel, reprezentativnost uvedeného vzorku populace je tedy nedostatečná.

Kritici upozorňují také na skutečnost, že obce Vrbno nad Lesy, Hradiště nebo Nový Dvůr mají názvy zaměnitelné s jinými českými obcemi, a tak se snadno může stát, že při přiřazení dlužníků k jednotlivým městům dojde k chybě. Dlužníci z většího Vrbna nad Pradědem by tak mohly být omylem přiřazeni k Vrbnu nad Lesy. Navíc řada dlužníků nežije v obcích, v nichž má hlášený trvalý pobyt, anebo je hlášena na úřadě, ačkoliv se zdržuje ve zcela jiném okrese.

Analýza InsolCentra otřásá důvěryhodností statistik o exekucích zrovna v době, kdy se v Poslanecké sněmovně projednávají dva sněmovní tisky týkající se novely exekučního řádu.

Je lékem na dluhovou past odpouštění dluhů?

V letošním červnu nabyla účinnosti tzv. oddlužovací novela insolvenčního zákona s cílem zpřístupnit institut oddlužení ještě většímu okruhu osob, než tomu bylo doposud. Urgentnost přijetí novely vyplynula mimo jiné z dat o exekucích, prokazujících, kolik lidí se v naší zemi ocitlo v dluhové pasti.

Česká asociace věřitelů v nedávné době zveřejnila průzkum realizovaný agenturou STEM/MARK, který ukázal, že většina občanů naší země je proti odpouštění dluhů. Zvláštní pomoc si podle dotazovaných zaslouží jen dlužníci, kteří se do dluhů dostali nešťastnou souhrou náhod, nikoliv vlastní vinou.

„Postoj veřejnosti je v tomto ohledu výrazně méně tolerantní než novela insolvenčního zákona, která od června zmírnila pravidla oddlužení a zrušila dřívější podmínku, že dlužník musí v jeho průběhu splatit věřitelům minimálně 30 procent dlužné částky,“ uvedl prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Z průzkumu vyplynulo, že dlužníci by podle veřejnosti měli uhradit minimálně 40 % svých dluhů.

V České republice je vedeno několik set tisíc marných exekucí, které se nedaří z důvodu nemajetnosti povinných vůbec provést. Tyto exekuce nelze z různých důvodů jednoduše zastavit, přitom se však počítají do celkového počtu. Započteny jsou také latentní exekuce, které mohou být přerušeny například z důvodu souběžně probíhajícího insolvenčního řízení anebo dědického řízení ve věci pozůstalosti dlužníka, který zemřel.

Novely exekučního zákona

Poslanecká sněmovna v současné době projednává dva návrhy novely exekučního řádu. Vládní návrh je z pera Ministerstva spravedlnosti a má zavést nepopulárního „sněhuláka“, tedy koncentraci exekucí vedených na jednoho dlužníka v rukou jediného exekutora. Proti této koncepci dlouhodobě vystupuje Exekutorská komora ČR.

Ta namísto koncentrace exekucí prosazuje zavedení místní příslušnosti exekutorů, jak jej navrhuje druhý sněmovní tisk. Ten iniciovala skupina poslanců v čele s Lukášem Koláříkem ze strany Pirátů. Oba návrhy mají za sebou první čtení.

Vládní návrh novely upravuje i možnost zastavení bezvýsledných exekucí. Vyjde-li v řízení najevo, že zaměstnanec po dobu dvou let nepobírá mzdu vůbec anebo po dobu tří let sice ano, ale v takové výši, že z ní nemohou být srážky prováděny, výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy soud zastaví. Dále má být dle návrhu novely exekuce povinně zastavena, pokud po dobu posledních tří let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň na krytí nákladů exekuce nebo nebyl zjištěn žádný postižitelný majetek, z něhož by bylo možno náklady exekuce pokrýt.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *