Vůči družstevnímu bydlení přetrvávají předsudky. Je to zbytečné, míní experti

Při bydlení rozdíl nepoznáte

Pokud si pořídíte byt do osobního vlastnictví, stanete se členem právnické osoby s názvem společenství vlastníků jednotek. V bytovém domě pak vlastníte svou bytovou jednotku a také vymezený podíl na společných částech domu.
V družstvu zase vlastníte tzv. družstevní podíl. Jeho obsahem jsou ale v podstatě ta samá práva a povinnosti, která se pojí s vlastnictvím jednotky. „Je to prostě jiná forma vlastnictví,“ vysvětluje právní expert a zakladatel platformy DoDružstva.cz Jan Eisenreich.
Řada lidí se obává, že nikdy nezískají vlastnictví bytu, ale budou neustále držet právě družstevní podíl.

„Jde spíše o mantru, že musíme nutně vlastnit nemovitost, kterou jsme si tu v uplynulých desetiletích nešťastně vybudovali. Vždyť klíče od bytu jsou vaše, nikdo vám do vaší domácnosti a užívání bytu nijak nemluví a nezasahuje. Pokud samozřejmě řádně naplňujete společně dohodnutá pravidla,“ říká předseda České společnosti pro rozvoj bydlení Martin Kroh.

Za posledních deset let se pak dle zkušeností Martina Kroha nestalo, ž e by si družstevníci převod do osobního vlastnictví neodhlasovali. A kdyby k tomu přesto došlo, může družstevník družstvo opustit a svůj podíl prodat.

Převod do osobního vlastnictví lze realizovat i s předstihem

Při splácení hypotečního úvěru je možné nemovitost předčasně splatit dříve, než byla původně uvažovaná doba. Ale ani u družstev není předčasná splátka vyloučena. „Při přípravě projektu se snažíme, aby podmínky financování družstevní výstavby byly hodně podobné těm, které mají klienti kupující si byty do vlastnictví,“ podotýká zástupkyně společnosti Coop Development Anna Ježková.
U družstevní výstavby záleží na tom, jakým způsobem jsou koncipovány stanovy družstva. V některých projektech je podle Kroha možné, aby k převodu došlo kdykoliv, zatímco v jiných se počítá alespoň se základní lhůtou, po kterou převod možný nebude (ta je obvykle pětiletá).
Předčasný převod do osobního vlastnictví ale nemusí být nejvhodnějším řešením.

^REKLAMA

„Osobně to nepovažuji za úplně optimální, jelikož v domě je pak jak SVJ, tak družstvo najednou, a to až do doby, než dojde k převodu všech jednotek na členy. Tyto převody jsou hnány touhou lidí po vlastnickém bydlením, nepochopením družstevního bydlení a určitými mýty a negativními konotacemi, které okolo družstevního bydlení stále přetrvávají,“ upozorňuje Eisenreich.

Snazší rozhodování než u SVJ

Ten, kdo se alespoň jednou zúčastnil shromáždění společenství vlastníků jednotek (anebo viděl český film s názvem Vlastníci), ví velmi dobře, jak je složité dosáhnout shody o zásadních věcech.
„Stává se bohužel poměrně čato, že SVJ má dvě věci – nevyužité půdní prostory a nedostatek financí například k provedení rekonstrukce společných prostor. Rádo by tak prodejem půdy získalo finance na onu rekonstrukci. Všichni jsou pro. Až na jednoho,“ uvádí Eisenreich. Tento jeden člověk potom může zablokovat rozhodnutí zbývajících třiceti lidí, kteří s ním bohužel nic moc nenadělají.
„Družstvo to má obecně jednodušší. Neplatí zde 100 % většina, má i jednodušší hlasování – co člen, to jeden hlas,“ doplňuje Martin Kroh s tím, že ale vždy záleží na odkomunikování záměru členům společenství nebo družstva.

Praha, Plzeň, Liberec, Brno, Kladno i Nymburk

Platforma DoDružstva.cz propojuje zájemce o družstevní podíl s družstevními projekty. Největší zájem registruje v Praze, ale také v Plzni, Liberci nebo středně velkých měst ve Středočeském kraji. Poptávka po družstevním bydlení je podle Kroha i v Brně nebo Kladně.
V Česku se nejčastěji diskutuje družstevní výstavba s podporou města – například v Praze. „Variant družstevní výstavby může být mnoho, jednou z nich je spolupráce s městem. Může to být také v historii ověřená realizace zaměstnaneckých družstev,“ doplňuje Ježková.

„Zajímavou variantou jsou i ‚minidružstva‘, kdy se dá dohromady osm, deset lidí a dohodnou se na vybutdování nebo rekonstrukci bytového domu,“ uzavírá Jan Eisenreich.