Finanční polštář si nemůže dovolit každý pátý Čech

Mezinárodní průzkum agentury Ipsos pro společnost Profi Credit také ukázal, že horšími „spořílky“ než Češi jsou Poláci a Bulhaři. Pravidelné měsíční spoření zvládá pouhá třetina Poláků a až čtvrtina si netvoří žádnou rezervu. Nejhůře je na tom Bulharsko, kde si pravidelně odkládá peníze jen 23 procent Bulharů a vůbec nespoří 36 procent z nich.

Naši slovenští sousedé jsou ale zodpovědnější. Úspory si ukládá 81 procent Slováků a pouze 18 procent z nich utratí vše, co mají. Přitom alespoň krátkodobou finanční rezervu by měl mít každý.

Spořte 10 procent příjmu

„Jsou to alarmující čísla s ohledem na to, že by si každý měl udělat finanční polštář na horší časy. Obecně platí, že bychom si měli každý měsíc odkládat zhruba 10 % příjmu,“ říká k výsledkům průzkumu marketingová ředitelka Profi Credit Dana Hakavcová.

Pravdou je, že nízké úrokové sazby ke spoření příliš nevybízejí. „S ohledem na aktuální úrokové sazby bank, které jsou v podstatě nulové, je teď výhodnější mít spotřebitelský úvěr nebo hypotéku, než nechat ležet peníze na spořicím účtu s hodně nízkým výnosem,“ říká Dana Hakavcová.

Češi spoří a stále jim zbývají 3 000 korun

Přestože si Češi v průměru spoří 1 700 korun měsíčně, více než polovina si odloží bokem maximálně tisícovku. Ve výši pravidelných úspor za okolními zeměmi zaostáváme. Průměrně naspořená měsíční částka dosahuje na Slovensku 1 900 korun, v Bulharsku překračuje 2 000 korun a v Polsku dokonce 2 100 korun.    

^REKLAMA

„Po odečtení nutných výdajů zbydou více než polovině Čechů (53 %) maximálně 3000 korun. Podobně jako my, jsou na tom Slováci,“ říká Dana Hakavcová. Polákům zbývají průměrně také téměř 3 000 korun. Nejprázdnější peněženka zůstává Bulharům. Polovině z nich zbývá po zaplacení nutných výdajů pouze 1 500 korun.

Rodiče se starají, děti na ně kašlou

Nejen, že si každý pátý Čech nespoří, ale dokonce až třetina dospělých potomků využívá velkorysosti rodičů a nechává se finančně podporovat. Opačně vztah ale nefunguje. Pravidelně svým rodičům zasílá část výplaty pouze 12 procent z nich. V porovnání s ostatními sledovanými zeměmi jsou na tom čeští rodiče nejhůře. Na Slovensku podporuje své rodiče 16 procent lidí, v Polsku téměř pětina a v Bulharsku dokonce 28 procent lidí.

Nejčastěji o své rodiče pečují lidé s vyššími příjmy nebo svobodní. „Co se týče výše podpory, tak i ta je u nás nejnižší. V průměru činí příspěvek rodičům v Česku 1 800 korun měsíčně, v okolních zemích je to pak v přepočtu kolem 3 000 korun,“ doplňuje Dana Hakavcová.

Budoucnost je v dětech

Podle průzkumu si děti vedou lépe než dospělí. České děti jsou dokonce spořivější než děti na Slovensku, v Polsku či v Bulharsku. Část kapesného si v Česku odkládají dvě třetiny dětí, aby si ušetřily na hračku či zábavu. Celé kapesné si spoří 13 procent českých dětí, pouze každé čtvrté dítě v Česku utratí kapesné ihned.

Způsob výchovy v dětství nás ovlivňuje v našem budoucím dospělém rozhodování. Stejně to platí to i u peněz. Pokud vás ale rodiče nevzdělávali, není nic ztraceno. Dobré finanční návyky se dají naučit i v dospělosti.